Květen 2011

Třicátá část

28. května 2011 v 20:43 | Danny |  xxgamexx@hrazivota.com
Diego stál před narychlo vytvořenou dřevěnou branou a kreslil fajfky ve svých deskách.Zatím prošlo 129 lidí počátečním zápisem.Šlo jen o formalitu,aby se vědělo,kolik lidí tady vůbec je a kolik jich bude mít zájem o návrat (což budou asi všichni).Lilyell mu příležitostně koukala přes rameno a vrhala vražedné pohledy na procházející i na oblohu.Tenhle svět vůbec nebyl normální-když sem přišla,málem v pyžamu umrzla a teď si tu nevinně svítilo slunko a mraky zalezly.Justin sděloval informace neinformovaným a i při své velikosti dělal něco jako ochranku.Už bylo poledne.Začínali v deset ráno...Bylo třeba dělat různá opatření,jako například aby každý před průchodem bránou nevěděl moc přesně,co tu vlastně dělá,aby zamezili zrádcům.Bylo třeba kontrolovat vzhled každého.Práce víc než na kostele.
....o 73 minut později...
Lilyell unaveně klesla k zemi,nejen odpoledním vedrem,ale i nesnesitelnými údaji a prací.352 lidí!O 22 víc,než očekávali.Diego se také posadil do trávy,zády k ní,aby se o sebe mohli vzájmeně opřít.Lil zhnuseně ucukla,když se o ní Diego opřel,protože byl zpocený,ale neměla energii řešit to.
,,Justine!Jak daleko odtud je ta díra do reality?"houkla znaveným hlasem.Otočil se.
,,Sedíš od něj 3 metry.Je tady,v tom křoví,"řekl a odhrnul větve u nevysokého,avšak mohutného keře.A opravdu,byla tam velká,prázdnotou zející díra.Nevypadala zrovna sympaticky.
,,A proč je to ksakru v keři?"rozčilovala se.Nejen,že mají nedostatek času,ještě si všichni ušpiní a roztrhnou při útěku oblečení: slavný návrat domů-špinavá,unavená a polonahá!
,,Diego,máš teda naplánovaný nějaký zdržovací proslov na zítřek?" Přikývl a prohrábl si mokré vlasy,ale podrobnosti neprozradil.Vypadalo to,že jsou připravení.Návrat za Jamesem...James!
...o hodinu později,James ve svém pokoji.... (hele,ono se to rýmuje! :D)
James seděl jen v trenkách před počítačem (právě se vrátil ze školy a byl ve fázi převlékání),což se Lilyell ani trochu nelíbilo.Hned co se s ní spojil (musela chudák tvrdnout hodinu ve tmě vlastní mysli :)),mu bez pozdravu vynadala,co se tu promenuje nahý.
"Vždyť ze mě vidíš jenom půlku,"protestoval s úsměvem, ,,a ta druhá část je řádně oblečená!" Po chvilce hádání to vzdala a oznámila mu,že brzy,možná už za 3 hodiny,bude zpátky.
"Fakt?To je fajn,Lil!Máma už začíná mít podezření,jestli je tadyta čá-do hajzlu,Lily!Víš,že jsi na 2 poloviny?"
"No né,to je mi novinka,bratříčku!" Netrpělivě zavrčel.
"Ale tak jsem to nemyslel! Myslel jsem tím,že když uprchneš tam z toho tvého světa bez "Rofova souhlasu",jak se dokážeš spojit do jednoho celku s tou polovinou Lilyell,co je tady,se mnou?"
"Do p***!Máš pravdu!...Ale napadá mě-víš,jak jsem při vstupu jedla ten zelený prášek.?Byly dva,myslím.Jedla jsem jen jeden.Otázkou je,jestli někde máme ten další."
....po 3/4 hodinové pauze....
"Takže,já prohledal celý pokoj-a krom tvého počmáraného zeleného sešitu s poznámkou On je taaak sexyy jsem nic jako zelený prášek nenašel.Jsme v háji.Teda ty."
"Přiště mi nelez do soukromých věcí! A nejsem v háji.Dozvěděla jsem se od Justina,že není ničeho takového třeba.Naštěstí Rof nepočítal s tím,že vůbec někdo unikne,takže při průchodu do reálu se člověk zcelí hned jak potká svou druhou část a dotkne se jí.Netřeba rozplocování ve snu,jako na startu." James úlevně přikývl:
"Tak ahoj za 3 hodiny."
"Jen v případě,že se oblečeš,Jamesíčku."
"Až uvidíš mojí novou mikinu,požádáš mě,abych se svlékl,Lilynko."
"Chcípni,blbe."
"Taky tě mám rád."

Chleba a sluchátka

26. května 2011 v 15:25 | Danny |  Zážitky
Ahoj! Ještě než vám začnu vyprávět pro mě velmi vtipné zážitky,musím si důkladně postěžovat,i když to půlku z vás odradí a nikoho nezajímá. Dobré doporučení: červený odstavec překočte!
Mám nejtěžší nemoc za poslední 3 roky! Kombinace bolesti hlavy,super rýmy,kašle,bolesti svalů,oparů a polohorečky,každý den v jiné obměně,ale ne vždy vše najednou,alespoň.Trvá to už 6 dní a mojí mámu zatím nenapdalo,že bych možná ocenila zůstat doma a léčit se.Já jsem velmi anti-nemocný člověk,ale když mě něco chytne,tak je to sakra síla!
A ne,nemůžu si napochodovat a říct: Chci zůstat doma.Vím,že je to trochu nechutné,ale mám 3 opary najednou na horním rtu!!! Je to vůbec možný???! V životě jsem to tak neměla!!! Co to má být,pomóc!!
Včera jsem se sešel s Antíkem a ke konci jsme si šli koupit do obchoďáku zmrzku.Vzájemně jsme se dofinancovali a já si řekl,že na sobě nebudu šetřit,když mě škudlí ostatní a koupil jsem si Magnum Gold. *ňam!* Antík ještě koupil chleba a tvaroh,protože to potřebovali domů.Vylezli jsme z obchůdku a Antík odvazoval jeho fenku Charlienku z "parkoviště pro psy".Podíval jsem se na ten chleba v jeho ruce a pak na svojí zmrzku:
"Víš že mám chuť víc na ten chleba?Fakt!" Smích.Pak jsme se přesunuli k nedalekému bazénu,abychom mohli v bezpečí sníst zmrzky,aniž by nám půlka popadala na zem a ta druhá půlka skončila u toho druhého na triku. To bylo úspěšné. A pak Antík prohlásil,že má na ten chleba taky chuť.Tak ho asi polovinu sežral,s mojí částečnou pomocí,ohoblovali jsme kůrku,zůstal jen vnitřek.
Danny: "Mohli bychom ho srolovat do koule,líp by se to neslo." Po zhruba 3/4 hodince jsme se dokopali domů,Antík nesl nákup v igeliťáku.Došli jsme k brance,která víceméně dělí naše domovy a drahý igeliťák se rozthl: ten rozžvýkaný chleba spadl na špinavou zem,po které jezdí auta.Fantasitcké! Spadl i ten tvaroh,ten se ale pouze pomačkal.Dostali jsme záchvat smíchu.Antík chleba sebral.
Danny: "Hele a můžu ti tam nabodat tadyty jehličky?" (ze smrku nad našimi hlavami)
Antík: "Jo,klidně.Bude to vypadat líp!" A tak Danny popadl nejbližší jehličky a začal je neúspěšně nabodávat do chleba.
Antík: "Vem si ty co jsou vejš a tmavší,budou pevnější.......počkat,já ti radím jak zabodnout můj chleba?!"
.......................................................................................................................................................
A ten druhý zážitek je ze dneška.Šli jsme spolu s Antíkem ze školy a začali jsme rozhovor na téma I-Phone sluchátka.Kdo neví,jsou to děsný krámy.
Danny: "A úplně nejlepší zničení sluchátek bylo to Šárčino,kdy je vymáchla v čaji a pak ve vodě a pak je fenovala.A pak ještě ty tvoje jedny sluchátka ve dveřích od auta."
Antík: "No já měl těch sluchátek asi 8...jedny křuply v mraze,dalšíma jsem hodil pod tramvaj,asi troje přestaly hrát na levý ucho....a ty co jsem přivřel v autě byly pak úplně černý..."
Danny: "Kvalita sama.Co s nima asi provedu já?"
Antík: "A na jedny jsem si dával extrémně bacha,rok a půl jsem s nima jednal jako ve vatičce- ,Pozor,nedotýkat se´! Jednou jsem pospíchal,trochu jsem s nima štrejchnul a...byly na 2 půlky!"
Danny: "Tak to ses nemusel snažit: mohls je klidně rozdupat první den,měl bys aspoň dobrý pocit."
Antík: "Příště ty sluchátka nastříhám na kousíčky a dám si jako dekoraci do bytu!"
Danny: "Jo,do květináče.A když je budeš zalejvat,třeba vydržej."
.....................................................................................................................................................
Takhle to asi nevypadá tak vtipně,zvlášť ten chleba,ale kdybyste s náma byli... :)
P.s.: díky za toleranci mé úchylky :)

Rok 3333

24. května 2011 v 15:30 | Danny |  Téma týdne
Na téma týdne Budoucnost mě nenapadalo nic moc smysluplného (jednoduše to neumím vyjádřit),tak jsem napsala alespoň krátkou povídku.Já vím,TT není nic povinného,ale zrovna tohle TT mi přijde dobré,škoda ho zahodit :)
Povídka je podprůměrná,i vůči těm mým ostatním,ale když se to bude líbit 1 člověku,budu spokojená.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Nezapomeň,že dneska musíme skočit do C-Heart pro tabletku nesmrtelnosti,"ozvala se paní Altmanová z kuchyně,kde se to jen hemžilo robotky velikosti dlaně. "Jestli ji tedy chceš,stříbro.?" *
"Hmmmm...."zabručel Alec.James pohrdavě mlaskl a mrknul na zápěstí-nikde žádné novinky.
"Ty jsi fakt zaostalý primitiv,Alecu!Znáš někoho,kdo by nechtěl pilulku nesmrtelnosti?!" Alec se nevraživě na bratra podíval.I když,kdyby se to mělo brát logicky,James nebyl jeho bratr.Oba se narodili uměle,na přání matky,v C-Heartu.Jako všichni ostatní.Buď jsou sourozenci všichni,nebo nikdo.
"Třeba já o ní nemám zájem...možná." Alec dnes slavil 300.narozeniny (+- 20 let),což znamenalo,že už je údajně dost starý na to,aby se rozhodl,zda chce žít věčně či se dožít jenom 1600 let.Alec si už teď připadal nějak starý-snad všechno už zažil,krom konce světa.Nebyl si jistý,zda chce žít donekonečna.Spíš ne.
Před Alecem přistál na "skleněné" (jenom tak vypadala) levitující desce talíř,na němž byl po domácku udělaný dort.Samozřejmě,že to,co bylo doopravdy ručně udělané,byl akorát tvar té posypky nahoře,protože roboti nemají moc cit pro zdobení dortů. (Z toho posledního ve tvaru srdce udělali červený rosolovitý kvádr.) Robotek,co přinesl dort odsvištěl i se slabou cinkavou melodií.Jasně,narozeninová písnička.
Alec se trochu natáhl,aby mohl z dortu kus odloupnout.Ihned mu do ruky skočila vidlička,protože lidé v budoucnosti samozřejmě nejí nic rukama.Je to nehygienické. Nespokojeně zavrčel.Tenhle systém dokonalosti mu nevyhovoval.Ano,nechtěl zapínat ručně FN (=TV :)) ,nechtěl si připravovat jídlo,nechtěl si připravovat oblečení.Ale podat příbor by snad zvládl,ne?
"Co se tak tváříš?" James byl očividně špatně naladěný.Možná,že sprcha sprchovala o stupeň studenější vodu.Možná mu K-komplet (lednice,sporák....robotická část kuchyně) nepopřál dost hlasitě dobrou chuť.Anebo to nejspíš bylo tím,že James je idiot. Jamesovo zápěstí náhle ohlásilo příjemným ženským hlasem,že přišla nová zpráva. Ale byla to zpráva pouze pracovního charakteru-nerozbitelné samouklízecí toalety se rozbily.James pracoval jako praktický technik.
"Já si nejspíš tu tabletku nevezmu,mami."prohlásil Alec po chvilce namáhavého žvýkání dortu.Ne,že by nebyl dobrý,ale byla to činnost.Náročná. Jeho máma se poměrně prudce otočila,minimálně na ženu jejích rozměrů.
"Ty chceš umřít?" lapla po dechu. Umřít! Mluví o tom,jako kdyby měl umřít už zítra.
"No...ani ne.Ale také nechci žít věčně.Začíná mě to tu nudit,a to jsem mladý!" James protočil oči,máma se tvářila šokovaně.Z jeho rodiny si všichni vzali tabletky v den svých 300.narozenin.Vlastně ti,kteří si je nevzali,byli považováni za blázny a ostatní se jich stranili.
"Ale stříbro,vždyť jsme ještě nenavšítivli doly na Plutu,ani tu vyhlášenou venušskou pláž!"
Alec dojedl dort.Náhlé dostal šílený nápad.Byl hodný psychiatrické léčebny,ale musel ho vyzkoušet.
"Mami,skočím do toho C-Heart sám,ano?"řekl a "vyběhl" ven (kdyby lidé v budoucnosti uměli běhat)a prošel rentgenovou hranicí jejich pozemku.Nasedl do svého vozítka,udal cíl jízdy a pohodlně si lehl.Vozítko cestou spokojeně žvatlalo o počasí a stavu politiky,to ale Alec nevnímal.Usnul.
Po pár vteřinách spánku se mu ale začal zdát přirozeně nějaký sen.Nenaprogramoval si ho,takže sebou samým překvapením trhl,když se mu objevil v hlavě nekontrolovatelný sen.Škubl tělem natolik,že nakopl řídící plochu vozítka.
To se vypnulo na manuál a protože Alec spal,nemohl se řízení ujmout.Navíc to ani neuměl.
Vozítko havarovalo.Umřelo 5 lidí,z čehož 4 byli ti "nesmrtelní" a jeden byl tmavovlasý mladík,který oslavil 300.narozeniny.
Alec už nemusel řešit své dilema.
A lidem v roce 3333 došlo,že nejsou tak všemocní,jak si doposud mysleli.A tak bude v pozdější budoucnosti vyrobena velká řada zlepšení do lidského těla: nezlámatelné kosti,pevné nervy a nové smysly...a hlavně pryč s nespolehlivými roboty.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* už se nepoužívá označení "zlato,zlatíčko" pro někoho blízkého
Smysl tohoto příběhu: vlastně žádný.Možná ukázka toho,že ať už bude svět za nějakých 1000 let jakkoli vyspělý,těžko bude dokonalý,jak si můžou někteří myslet.
Kdyby toto někoho silně pobouřilo: řekněte si,že autorka je blbá blondýnka (pže je blond),která si myslí,kdovíjak není chytrá :) To totiž uklidní. :)

Blbě kecám pořád,tak to dnes nebudu měnit...

21. května 2011 v 21:18 | Danny |  Kecy,kecy a asi zase kecy
Čau-nebo jak jsem postřehla dnes svůj 2 roky starý pozdrav: (Č)au!-! XD (<-názorná ukázka totální stupidity tohoto stvoření)
Tohle by měl být klasický infáček...
Novinkou A) je,že už delší dobou mi docházejí nápady na články.Teda,náměty mám,ale to jsou ty témata "moje temná minulost",což se nejlíp píše,až se zase dostanu do depky (Tak to zas tak dlouho nebude:)).
Novinka B) hurá,hrozí mi šance,že budu šestimajitelem Antíkova blogu! (neptejte se,nemám to v hlavě v pořádku odjakživa)
Novinka C) huááá,chci svojí bývalou návštěvnost! (Ne tu před 2ma lety,tu před půl rokem!)
Éééch,už zase okno!Ksakru,ksakru,ksak-jó,už vím! :
Kdysi v minulosti jsem sem psala o hře Travian (ale ten článek byl jinak stručnost sama-nulový návod s odkazem).Jedná se o strategickou a trochu bojovou hru.Na startu dostanete malou (až skomírající) vesničku s mnoha poli-obilné,železné,hliněné a dřevěné.Také je tam (ne)sympatický chlápek,jménem Bonifác (říkám mu Bony a něco mi to připomíná,jen nevím co-a nemyslím bony v Tuzexu),který se rozhodl udílet ti ze začátku úkoly a lá postav sýpku.Cílem hry je propracovat se na megasuperextravelkého hráče,bojovníka a farmáře (uf,zase kec?).Dál to rozebírat nebudu,konec konců,celé je to česky a je tam návod.Proč o tom mluvím?Mám v té hře alianci,v níž je mimochodem i Antík a tahle aliance se snaží nebýt sežrána zaživa.Proto vás tímto vyčerpávajícím odstavcem zvu do naší aliance,stačí se zaregistrovat na Světu 1 ( jiho-západ) a najít alianci BOND (můj nápad: Bond,James Bond) a přidat se k nám.Jsem tam šéf ;) (S Antíkem).Smůla,tahle hra mě baví a miluju na ní to,jak si utahuju z ostatních :D
Hééh,co dál? *Echl,echl*
Ha,vím! Jsem příšerně nemocná (*nelži ty blbečku,tomuhle stavu říkáš nemocná?!* Jo,říkám,vždyť vidíš! *Vidím trosku.Ale to už vidím několik let.A dál?*).V pátek jsme měli tělák (zděs se,rozumná osobo!) a mě to totálně zruinovalo,poprvé jsem poslouchala učitelčiny pokyny: "Běhejte na 100%." A víte,jak to dopadlo? Bolí mě všechny svaly na nohou a i pár kostí na nohou,mám romantickou modřinu na kotníku (moje vlastní výroba,nemůže za to TV),rýmu a kašel.Při zakašlání mě bolí břišní svaly,jenže zase nemůžu nekašlat,udusila bych se.Bolí mě obyčejná chůze!Hekám jako důchodce,když mám vstát! Ještě včera mě navíc bolelo v krku,takže jsem měla tichý skřehotavý hlas. (Připadám si jako Bartimaus v posledním tažení!)
Od pasu dolů jsem nepohyblivá,takže až příště učitelka vypustí z úst něco jako "Běhejte na 100%!" v mysli jí pošlu do nevídaných končin a hýbat se budu s elegancí želvy!
Aáách!
Dokonce i sezení bolí! Hergot! *aaaaahááááu*
Jo a ještě jsem si včera tak naivně říkala: Neumyju si hlavu,ušetřím čas a zvládnu se tedy z té bolesti vyspat.Myslíte,že se ty svaly odpočinuly?Ne,bylo to ještě horší! He!
Ale zapomeňte na mé kňourání,vemte si z toho ponaučení: Nikdy neposlouchejte tělocvikáře/ky!Jsou to prolhaní zrádci!
Hurá na Travian,lidi! ;)
P.s.: samé vykřičníky....patřím do blázince! (!)

7.part

17. května 2011 v 18:25 | Danny |  Trosečníci aneb příběh do ČJ
15.ledna 2010
Přesně za 2 měsíce budu mít narozeniny-jestli se jich ale dožiju.Už jsme tu 10 dní.Dost dlouhá doba od výbuchu lodě.Hledají nás ještě,nebo to už vzdali?Ještě dnes nám zbyla víc jak polovina té dešťové vody z předvčerejška,konečně se můžeme pořádně napít,i trochu opláchnout.Včera,když jsme šli s Chrisem pro suroviny na oběd,potkali jsme Kaora sedícího před malou jamkou,obklopeného kokosy.
,,Co to děláš?"zeptala jsem se a můj pohled upoutala jen částečně držící krabička vyrobená z listu v tomhle deníku.Chris omylem rozšlápl nejbližší kokos.
,,Dávej pozor na hosty!"utrhl se na něj Kaoru a rozbrečel se.Chris nechápavě pohodil hlavou:
,,Na jaké hosty?!" a udělal další krok vlevo,tak,že rozšlápl další kokos,mléko z něj se mu vylilo na tenisky.Pak Kaoru sepnul ruce a mlel nějaké naprosté nesmysly,aby to případně mohl prezentovat jako modlitbu.Načež vstal,zdvihl krabičku a nepříliš slavnostně ji hodil-doslova-do jamky.
,,Dělám pohřeb pro Usagiho,mého plyšáčka. Tragicky zahynul-utopil se." Chris protočil oči v sloup a šel pro ovoce.Ve mně se objevilo jakési milosrdenství,klekla jsem si a pomohla mu jemně nahrabat hlínu na prázdnou krabičku.
Dneska jsme,kromě snahy o přežití,nic zvláštního nedělali,akorát teď,k večeru,si z nudy vyprávíme o svých původních životech.Kaoru zapáleně líčí o velkých objevech,které s dvojčetem uskutečnil-takových toho typu,že duha má 6 základních barev.Chris právě nudou usnul.Asi půjdu také spát.

Winry


16.ledna 2010
Ráno jsem navrhl,že bychom mohli jít na lov,když se nám ten první nezdařil.Winry to trochu bojkotovala,ale to bylo tím,že to nenapadlo ji,takže žárlila.Když jsme se shodli,oba najednou jsme se podívali na Kaora-co s ním?Chtěl jsem ho přivázat ke stromu,jenže jsem narazil na 3 problémy:
A) nemám provaz
B) možná je to až moc brutální
C) Kaoru je schopný se i jako svázaný omylem uškrtit
Nakonec jsme se dohodli,že ho vezmeme s sebou,ale přikázali jsme mu,aby byl úplně zticha.
-
Opět byl náš lov neúspěšný-totiž,toho zajíce jsme chytili,ale nesnědli.Zase za to mohl Kaoru. Číhali jsme na zajíce asi hodinku,znovu na stejném místě,ale s trochu lepší výbavou.Když se však objevil,Kaoru opatrně vstal.Zmateně jsme na sebe pohlédli-chce ho chytit sám?
,,Čičí,králíčku,pojď k páníčkovi!"šeptal a nabízel zajícovi velký list.Zvíře ho ochutnalo,Kaoru ho velmi opatrně pohladil po tmavě hnědé srsti-a ochočil si ho.Po jednom kousnutí od zajíce,kdy Kaoru nezačal brečet,(možná mu došlo,že by mu kamarád utekl) ho přiměl,aby se nechal nést v náruči.Celou cestu zajícovi hladil hlavu a šeptal: ,,Ták,teď jsi můj králíček.Budu ti říkat Usagoušku,víš,po mém jednom králíčkovi,kterého jsem kdysi měl.Ten se jmenoval Usagi a byl hrozně statečný-nikdy nebrečel.Chceš o něm vyprávět pohádku?" Přestože zajíc nevypadal,že by chtěl vyprávět pohádku,zdál se docela spokojený.A nám díky tomu padla možnost upéct ho.Kaoru by se ubrečel k smrti (hm!).
Chris

Komiks-část 10

13. května 2011 v 19:12 | Danny |  Komiks-Sims
Před nějakou dobou jste rozhodli,že Lena Sims bude dělat jako novou práci stylistku.Naposled jsme skončili slavnou návštěvou Rogera u Bakalářových :)
........................................................................................................................................................
Náš drahý Roger se po dlouhé době podíval na hodinky a zjistil,že je 11 a měl by jít domů,pokud se zase nechce potkat s policisty.Jako obvykle,když dorazil domů,nasadil ten největší ksicht,co našel,protože mu bylo jasné,že ho čeká předlouhý seznam zbytečných domácích úkonů.
Nakvašený pohled Rogera
 Bethany a Lena v ten samý moment večeří.Bethany oznámí mámě,že bude mít narozeniny a že by měli pomalu začít chystat párty.Lena,která to nečeká,hlavně ty výdaje,se málem zadusí.
Bethany a máma
Když Lena dovečeří a umyje nádobí,rozhodne se,že by si přála změnit práci.Ta její je moc nudná.A tak se skoro o půlnoci vydá na sprint přes půl města.Doma je totiž malý Billy a je hloupost očekávat od Jareda,že se postará.Běží tak rychle,že jí málem přejede auto.Ale protože je Superwomanka,nic se nestane,probíhá skrz :)
Lena běží za prací
Doběhne do nevelkého módního salonu a rozhlédne se:
Lena v salonu
Musí uznat,že je to sympatické místo a příjímá tedy kariéru stylistky.Pak běží zase zpátky domů,kde se začne starat o nejmladší dítě.Po celém dni je však unavená a rozhodne se,že nechá taky ostatní,aby se o Billyho starali.Jde si číst.
Billy
Billy,hned poté,co se nají,jde testovat svůj hrad na hraní.Během pokusů sníst panáčka stevarda,zjistí,že má ještě pořád hlad.
Billyho
Dospělá část rodiny jde spát...Bethany už spí a Roger zasněně zírá do blba.Myslí na zítřek,kdy už OPRAVDU MUSÍ jít za Pauline,nebo Molly.
Zasněný pohled
Jeho rozjímání však drasticky přeruší mladší bratr,jež se dovolává práva na spánek.
Rušení nočního klidu
Bethany,kterou to vzbudilo,je znechucená.Roger se nakonec ujímá iniciativy a odnese batole do postýlky.Je načase,už je jedna ráno!
Roger a Billy Sims
A poté,když není po nikom vidu,ani slechu,se dokonce podaří Rogerovi chovat se k Billymu jemně.Je to zřejmě poprvé,a naposled.
Projev citu
Billy je ohromen: ,,Kdo jste co s Rogerem udělal?"
Nakonec si i Roger jde lehnout.Zítra má totiž hodně práce...
.........................................................................................................................................................

Animal Bar

10. května 2011 v 18:21 | Danny |  Nějaký decibel, nějaká melodie
Danny zdraví poddané! :D
Po útrpně dlouhé době jsem se konečně rozhoupala k tomu,abych sem dala první ze svých oblíbených písniček od RHCP.Věřím,že mezi vámi se najdou méně chápaví (Anni,podezírám tebe!)-RHCP je zkratka Red Hot Chili Peppers.Samozřejmě,líbí se mi i jiné písničky,ale to patří už do kategorie nezvrhlý styl....momento,jdu tu rubriku udělat....mám ji!
Mám naprosto naivní myšlenku,že to budu řadit abecedně,ale věřím,že do té doby se mi zalíbí ještě nějaká od nich (jo,ani po 3 letech neznám všechny,ale to je chyba toho alba-něco je live) a ta mi ten "pořádek" pěkně zválcuje.Ale dost keců.
Název: Animal Bar
Album: Stadium Arcadium Disc 2 (2006)
Song:


Oblíbenost: * * * */ * * * * *

A teď pro Ann a Eve: Přesně kvůli vám to sem dávám!Čekám,kdy mě pochopíte-to,co poslouchám a ještě trochu víc (a že budeš čekat dlouho,Danny! :D).Chci,abyste si pokaždé tu písničku poslechli.A až se dostanu k písmenku O,očekávám,že Ann si ten videoklip pustí (po půl roce co zná písničku)! A budu milovat toho,kdso mi přeloží texty...
Antík a Dubious Cat mají právo největší nesmysly u tohoto článku upřesnit.

Aktualizováno 11.5. 13:44: Eve psala,že by to chtělo lyrics video.Sorry,ale to vyhledavač najít neuměl :)
Tak alespoň odkaz na song+text: Animal Bar text

Dvacátá devátá část

5. května 2011 v 18:14 | Danny |  xxgamexx@hrazivota.com
Lilyell odfrkla.To se jim v životě nepodaří.Nebo možná tak za 5 let.
,,Justine,ale uvědomuješ si,že to nezvládneme?Jakmile proskočí prvních pár lidí,rozjede se poplach a Rof v cuku letu přiletí a zlikviduje nás?"
,,Ale houby!Já jsem sice říkal,že se spustí poplach,když prolezu já,ale říkal jsem snad,že se spustí poplach,když vleze kdokoli jiný?"
,,Éééééééééhmmm?" Justin zvedl oči v sloup a vypadalo to,že počítá do deseti.
,,Ty jsi asi hodně unavená,co?Tak laskavě zapoj mozek do zásuvky,jinak chcípneš.Teď pro blbé,ano?Já mám v sobě takové malé zařízení,říkej si tomu třeba hlídáček,který se spustí,pokud začnu dělat něco nedovoleného,jako například svižně prchat do normálního světa.Ty,ani Diego,ani Georg,kterému bych to přál,ani nikdo jiný tuhle vychytávku nemáte,protože nejste syn Roberta von Famea,OK?" Lilyell se zamračila při narážce na její inteligenci,ale teď už její unavená mysl stihla pochopit význam Justinových slov.
,,Ale i tak nám bude trvat dlouho,než se po celém tomhle světě roznese,že je možnost úniku.Nemáte tady doufám žádné spolupracovníky Rofa,že ne?"pokračovala Lilyell,když už se trochu vzpamatovala.
,,To by bylo,aby tu nebyli kolaboranti!Jasně že jsou.Ale my jsme pevný tým,Lily.Víme,kdo jsou zrádci a distancujeme se od nich.Nedozví se to...snad." Lilyell povytáhla obočí nad Justinovým slovníkem.James by tohle neřekl ani za pomoci učitelky češtiny.Neznal cizí slova,nemluvil vážně.Justin je jen těžko James...stejné mají akorát to J ve jméně.A navíc,James není hajzl-nebo je,ale v rámci normality a navíc jen trochu.Justin je divný hajzl,alespoň doteď byl.Vypadalo to,že jí Justin snad čte myšlenky,protože vzápětí arogantně dodal:
,,Nebo snad pochybuješ o mých zkušenostech a vědomostech,ty,co jsi tu 3 dny?!" A co mu na tohle má říct?Ví,co by neměla říct,přičemž by ale chtěla: Jdi do ******,ty jeden ******** ******! (<-korektor se zděsil a vycenzuroval)Vyřešila to mlčením.
,,Kolik je tu vůbec lidí-nebo spíš,dětí?" Očividně se jí podařilo zkazit mu náladu,protože se zamračil a vztekle odsekl:
,,Jsem snad statistický úřad!?" Lilyell se zašklebila,ale narozdíl od něj dostala nápad.Diego by tohle mohl vědět.Spíš ne,ale ta šance tu je.
........o 5 minut později...
Lilyell vlezla zpět do šatny a ani se nenamáhala při šoku,co prožila,otevírat jinak než kopem.Krom toho,že na ní Diego dělal zamilované oči,když ho vytáhla o pauze z arény a ptala se ho,zjistila,že Diego má ve svých (zpravidla někde zapomenutých) papírech poznamenaných 300 lidí.
Dveře se rozlítli a práskli o zeď.Do nepříliš voňavé šatny přirázovala nevysoká brunetka,oblečená v podivném oblečení a s nespokojeným výrazem.Tenké růžové rty byly nelibě staženy směrem dolů.
,,300!"houkla na menšího chlapce,který zamyšleně seděl u stěny.Zvedl hlavu a překvapeně cukl hlavou.Ani on nečekal takové číslo.Navíc nebylo úplné.
,,Předpokládám,že 300 těch,co kdy prolezli arénou.Ale to je většina,takže těch,kteří tam nejsou,může být maximálně 30."
,,Jo,"kývla Lilyell a dala ruce v bok.Nesmysl,sebevražedná akce.Škoda,že nemohou ty lidi posílat jednotlivě.Každý den jen tak 5.Opravdu špatné.Chvilku měla chuť proskočit tou dírou sama a všechny tam nechat,vlastně i Justina.Jen už jít domů a neřešit otázku 300 životů...
,,Vím,že je to hloupá otázka,ale-kolik lidí dokáže za minutu proskákat tou dírou?Chci vědět,jak dlouho ta akce bude trvat."
,,Hele,já to teď počítal a-30 minut při nejlepším! Nebo takhle: proskočit trvá asi 3 vteřiny,ale ty lidi budou třeba váhat,zdržovat,bát se,takže skoro jistě víc.Kdyby to bylo 1 člověk za 3 vteřiny,tak jich za minutu proskočí 20.To znamená že za 15 minut 300,plus ještě těch cca 30,to znamená že tak za 17 minut celkově.Ale zcela jistě bude někdo váhat,zdržovat,zakopávat...dobře,takže 30 minut."
,,Potřebujeme nějakého záchranáře,plán B,nebo tak."dodala Lilyell.Justin přitakal.
,,Nějakého člověka,co zabrzdí Rofa,pokud se k nám bude blížit.Nějakého žvanila,co bude zdržovat dostatečně dlouho a zároveň přirozeně,nebude nervózní."
,,Žvanila?"zopakovala Lilyell.Oba se na sebe podívali a unisono vyslovili jedno jméno:
,,Diego!"
..................................................................................................................................................
Tak,pozor,změna.Anketa bude!Tak hlasujte,je VELMI podstatná!
A NENECHTE MI CHCÍPNOUT DRÁČKA,PŘECE NEZABIJETE MLÁDĚ!
Díkyy.

Novinky pro RHCP fandy (ano,zase)

1. května 2011 v 14:51 | Danny |  Nějaký decibel, nějaká melodie
Tak,jsem tu s čerstvějšími zprávami než jsou ty z února a Wikipedie :D
Včera jsem přepadla mobil a na internetu čirou náhodou (fajn,to je lež,ale přece jenom příkaz do vyhledavače Scar Tissue kniha není to samé co příkaz nové album,který mi vypadl :D) našla následující:

Nové album americké skupiny Red Hot Chilli Peppers, jedno z nejočekávanějších v letošním roce vůbec, vyjde na konci srpna. Datum premiéry čerstvého počinu kalifornské čtveřice potvrdil její bubeník Chad Smith. Dodal také, že kapela nyní vybírá poslední písničky na desku a že její název bude teprve vybrán.
Desátý studiový kousek Red Hot Chili Peppers dostal již před časem pracovní název Dr. Johnny Skinz's Disproportionately Rambunctiuous Polar Express Machine-head. Na další informace o něm byl ale Smith skoupý. Zprávu přinesl server blitznews.com.
Zatím poslední album Red Hot Chili Peppers se jmenuje Stadium Arcadium a vyšlo v květnu 2006. V prosinci předloňského roku kapelu opustil kytarista John Frusciante, kterého nahradil Josh Klinghoffer.

Myslím,že pracovní název je naprosto strašný,to se nedá vyslovit :D
Ale už,konečně už se něco děje!Hurááá!Sice album mělo být v červnu,ale my to nějak přežijeme :))
Děsně se těším až konečně bude turné.Ale mám jednu podmínku: Anthony,koukej upravit ten vzhled! :D
*Důvod tohoto článku? Dělám,jako že to nikdo neví a že to někoho zajímá :) Ne,tak Antík to snad neví :D