Leden 2012

Zbytečné vítězství

31. ledna 2012 v 17:58 | Danny |  About...
...aneb jak vypadá vítězná prohra.
Sice na mě byla naše třídní hodná a dala mi za 2 z matematiky,jsem ji moc vděčná,ale dozvěděla jsem se,že mi to je naprosto k ničemu.Na vysoké školy se prý počítají vysvědčení už od prváku,což mě skutečně nepříjemně překvapilo,a hlavně jen z druhého pololetí,což zní sice bezva,ale zároveň to znamená,že to vysvědčení (nebo přesněji ten výpis z vysvědčení),co leží na stole,je totálně k ničemu.
Nemusela jsem se nervovat s tím,jestli budu mít dvojku nebo trojku z chemie a matiky.Toto vysvědčení je totiž "zbytečné".
Zároveň jsem se dozvěděla věc,ze které mám depresi.Prý na spoustu vysokých (jako těch lepších) škol potřebujete průměr tak kolem 1,2. To se mi nepovede ani kdybych u toho učení měla zdechnout!!! Vážně,i kdybych ze sebe vydala maximum,tak mi to nevyjde.Vím to,já nejsem chytrá.Ne na předměty,které mi nedávají smysl,protože s nimi nesouhlasím,jako například s chemií.Prý vše tvoří atomy.Houby.
Teda ne,že všechno tvoří houby,já zastávám prostě jinou teorii a ta s atomy to není.
Nicméně chci poděkovat všem mým chudákům kamarádům,co my tak skvělě pomáhali.Bez nich bych měla trojky tři a ne že bych neměla žádnou.Děkuji,jste výborní a budu vás potřebovat i následující (vlastně už toto) pololetí! ;)
Ne někdy,ale většinu času stojí škola za nic.Je to ho trochu moc....Dnes jsme psali test z dějepisu a skok do nového pololetí bude vážně tvrdý.Nemám to na jedničku.Jasně,jedna známka,co to je,že jo?Jenže pokud mám mít za jedna i na konci roku,musím po téhle asi dvojce z dějepisu mít až do konce června samé jedna a to je....nemožné? Grr.
Život mi pije krev a já mu to neumím vrátit.
No nic,jdu se zabývat velezábavným úkolem na angličtinu a lichozpeřenými lístky....jak by řekla naše třídní-To se ale mám!
A další pololetí bude nový boj.Škola versus nervy.Jak moc se těším na další deprese a nechápavé čumění do sešitu!
Lovu zdar,Danny

UPDATE v 19:49- tak ten průměr 1,2 je jen když jdete bez zkoušek.Dobře,to znamená,že nemůžu jít bez zkoušek.

Mimo tělo i časoprostor

26. ledna 2012 v 19:30 | Danny |  About...
Poslední dobou už jsem jako Antík- loni (2011,tedy ty prázdniny co byly teď naposled) o letních prázdninách přišel prý k notebooku a: "Hm,e-mail,někdo má narozky....Antík? Aha,já.Já mám fakt dneska narozky?"
Od lyžáku se mi nějak dny slily do jednoho prapodivného celku,který běží absolutně nerovnoměrně.Nejdřív,před uzavřením známek,běžely dny nepřekonatelnou rychlostí.Nestíhala jsem absolutně nic jiného než školu.Teď nějaký ten týden (to je přesně ono :D),asi ten minulý,to běželo nějakou standartní rychlostí (sedí mi to vůbec?Vrátila jsem se 14.tého,tzn...)....Ku*va,ne,přidělala jsem si neexistující týden! Takže znova,tenhle týden,od éé...24.běží docela normálním tempem.Od...předvčerejška.V pondělí se mi uzavřeli známky,ale vlastně nevím,jestli jsem své boje vyhrála.Sakra,sakra.Chemii jsem utáhla na dvojku,i když si ji vskutku nezasloužím.Na druhou stranu,tak děsnou učitelku si taky nezasloužím.Mno a matika.Chce mi dát za 3,když jsem ukecávala skuhrala,řekla,že s tím něco udělá a že si mě později odchytí....no a zapomněla na to.Takže netuším,co budu mít.A nevím to ještě u pár předmětů,ale to už je jen mezi jedničkou a dvojkou a to je mi upřímně docela fuk.Děsí mne jen trojky.A dvojky z předmětů jako dějepis a občanka.Z občanky mít dvojku budu,ale tohle pololetí to tý učitelce natřu.Z něčeho tak pitomýho s někým tak pitomým dvojku teda nechci.Takže takhle.Někdy tak předevčírem jsem s poděšením zjistila,že už je konec ledna.Kde se to datum sakra bere? Nebyl před chvilkou začátek ledna? I když zároveň mám pocit,že je to nekonečně dlouho,co tomu tk bylo....z toho je tedy jedině jasné to,že čas jednoduše neexistuje.A to je pravda,se kterou souhlasím,i když je těžce akceptovatelná. To by bylo.
Dnešní ráno byl zážitek.Zazvonil mi budík-ne,to není ten zážitek,to je akorát tak otrava.Normálně se člověk/bytost zvedne,aby budík umlčela,ať už pěstí,hodem oknem či elegantním zamáčknutím (nebo ve zkažené verzi rozmáčknutím-začínám být zase ožralá,že to je tou písničkou? :D).Taky jsem se o to ráno pokusila.Ale víte co?
Nešlo to.Nemohla jsem se zvednout.Teď ale nemám na mysli takové to jak jste moc unavení nebo naštvaní,že ta věc zvoní a prostě se nezvednete,protože spíte dál nebo protestuje.Já mám na mysli to,že jsem se nemohla zvednout,i když jsem chtěla.Nemohla jsem se pohnout! Nešlo mi zvednout tělo,stěží jsem hnula hlavou.Nebylo čím.Asi 45 sekund jsem se snažila marně zvednout a přemýšlela,jak se shodit z postele.Nakonec mě v tom polospánku napadlo,že se mi možná podaří posadit se pomocí loktů a vyšlo to.Zamáčkla jsem budík a ta stejná síla či energie,co mi nedovolovala zprvu vstát mě zase dotáhla zpátky do postele.Spala jsem ještě tak 15 minut a pak nastal opět problém s pohybem,nicméně daleko menší,takže jsem úspěšně vstala.To,že jsem nemohla hnout tělem,bylo jako když máte natažené svaly na břiše a všude jinde,třeba po nějakém tréninku a ráno se nemůžete zvednout,protože to dost bolí.Jenže tohle nebolelo,nic nataženého jsem neměla a netížilo mě to ani jinak.Jen jsem neovládala své tělo.
S největší pravděpodobností jsem dnes rozluštila záhadu mého hlubokého předlouhého spánku podobného mrákotám a neschopnosti pamatovat si sny jakožto sny.Buď si myslím,že je to realita,nebo si nepamatuji nic.
S mámou jsme se totiž shodli na tom,že asi v noci cestuji velmi daleko mimo své tělo. /Poznámka: astrální cestování/ To by odpovídalo mé neschopnosti vstát o víkendech.Já nespím třeba dvanáct hodin proto,že bych potřebovala tolik regenerace,ale já prostě cestuji daleko a návrat je dlouhý.Když nad tím teď přemýšlím,mám dost často problém zvednout se.Ne díky neochotě,ale protože neovládám své svaly...A odpovídá tomu i ta hloubka mého spánku (pokud už není skoro ráno nebo jsem zrovna neusnula,můžete klidně pustit stereo a se mnou to nehne),jednoduše mé nefyzické tělo nechce být rušeno a je asi potřeba dost energie.No a dnes jsem měla větší problém s návratem než obvykle.
Je to zvláštní,hlavně když vám tyhle věci docházejí až po několika letech.Máma se mě ptala,jestli mě nevyděsilo to,že nemohu ovládat své tělo-ne,neděsilo.Byla jsem pořád tak mimo sebe,že jsem v tom polospánku myslela stylem "Jak se dostanu dolů?" než stylem "Ku*va,proč nehýbu končetinami?".A po nedlouhé době se tělo vrátilo a já se spojila v jednu bytost-což jsem samozřejmě takhle necítila,nýbrž poznala polopádem z postele.Protože jsem nebyla ovšem úplně synchronizovaná,kymácela jsem se k tomu budíku jako opilec.
Napadla mě další věc...Ann říkala,že na lyžáku jsem jedno ráno vyletěla na budík v posteli do sedu a pak si okamžitě zase lehla.Vůbec nevím o tom,že jsem to dělala.Je pravda,že se budíku lekám,ale....to,že nevím,že jsem tohle kdy udělala opět dokazuje,že spím jako mrtvý.A vůbec....
Avšak toto zjištění ve mne jen vyvolává další otázku: Jak mám zařídit,abych si uvědomovala pamatovala,kam jsem přes noc cestovala?
To budu muset rozvinout! :D
....další práce,kurník :D.
P.s.: Jestli to nechápete,nevadí.To přijde. (Třeba po gramu kokainu :D)

FIGHT!

22. ledna 2012 v 19:00 | Danny |  Kecy,kecy a asi zase kecy
Prosím,přejte mi zítra hodně štěstí.Budu bojovat o dvě známky na vysvědčení a jsem z toho na prášky.Hlavně z té matiky....
Budu asi zkoušená,ale problémem je,že polovinu látky nechápu,takže fakt nevím,jak mám předstírat,že mé znalosti stačí na dvojku...že bych improvizovala a ukecávala?No jo,jenže to musím být ve formě,a ne ve stavu "panebože-kde-je-ten-nůž-!"....
Já...jsem fakt zklamaná a neštastná.Škola mě devastuje.Můžu dělat vše co je v mých silách,usínat nad učením,nechávat si to milionkrát vysvětlit,ale většinou je to k ničemu.Proč? Je to nefér.Tak třeba ta chemie.Psala jsem opravku a neměla jsem od koho opisovat nebo kam posílat taháky,narozdíl od ostatních.A za svou čestnost mám jako výsledek to,že zítra budu ten test opravovat zase.Proč kur*a taky víc nepodvádím,měla už bych dvojku?! ACH JO! Kdyby se ta chemie alespoň dala opravit! Jenže zkuste opravit něco,čehož látku jste se nikdy neučili! Ta pitomá učitelka do testu nevím po kolikáté dala látku,kterou jsme probírali až následující hodinu! No to mám být jasnovidec,nebo co?! Nebo se mám učit látku s měsíčním předstihem?
Jenže musím držet hubu,protože kdybych jí to vytkla,pošle mě do pr*ele,protože kdyby chtěla,vůbec mě nemusí nechat test opravovat.Výborný.
A matiku nechápu vůbec,ještě lepší.A nevím z čeho budu zkoušená,je to prostě úžasný.Minulý týden jsem dřela jako kůň a bylo to na nic!!!!!! To je tak nespravedlivý!
Někdy kolem jedný jsem se z toho složila.To bylo pořád: "Když budeš brečet,akorát se zdržíš od učení,nedělej to!",jenže jsem to samozřejmě nevydržela a začala brečet na celé kolo-aspoň,že nikdo nebyl (a ještě pořád není) doma.I tak jsem si ale říkala,jestli mě někdo neslyší...jsem ještě ke všemu paranoidní.
Už jsem se dokopala zase "nahoru" a řekla si klasické Musíš bojovat dál,pustila si povzbuzovací písničku,ale panebože,jak to mám zvládnout?
Držte mi palce,prosím!
A vy co se mnou zítra budete-prosím,vysvětlíte mi tu matiku a chemii?
*únava sama*

3.narozeniny blogu

19. ledna 2012 v 12:04 | Danny |  About...
Hurá,tahle website je tu 3 roky.Není to hrůza?
V roce 2009 jsem zveřejnila 36 článků, z nichž byla většina o tom,jak hledám SB,jaké jsou fajn hry a pak taky nějaké mé školní zážitky a přiznávám,sem tam (často) asi nějaký vztekací články (což vlastně patří k těm článkům jak hledám SB XD).Až v prosinci roku 2009 jsem tak nějak našla mozek.Kus,samozřejmě.
V roce 2010 jsem napsala skoro dvojnásobek článků,rovných 70.Pole mých zájmů se (naštěstí) rozšířilo,začaly zde být mé vlastní povídky,výjimečně nějaká ta recenze knížek,pořád ještě docela dost recenzí her,nějaké ty SB články,postupně zaškrceny na nulu (to je teda slovní spojení...).
V roce 2011,který byl ještě před pár dny,jsem napsala pro mě rekordních 125 článků.Rozmanitost článků se ještě rozšířila,a to o info z RHCP světa (který ovšem není mým vesmírem až od roku 2011!) a chrakteristiky znamení,nějaké ty Sims komixy,které poslední dobou flákám,ale já s tím hnu...a taky jsem v roce 2011 slavnostně skončila ten "snad-nikdy-nekončící" příběh o Lilyell a Jamesovi,z roku 2009.Bravo! :D
A v roce 2012...no,zatím je to 6 článků včetně tohohle narozkového.Můj blog byl založen 19. nebo 20. ledna,pravděpodobněji 19.tého ledna,avšak když se nedostanu k Antíkovu iPhonu,jako že nedostanu,pže se rozpadl,nikdy už nezjistím,kdy to bylo přesně :D.A já jsem já,já si to nepamatuju,klasicky.
Doufám,že budu i nadále pokračovat,a to dobrým směrem (to tu nevedeme,to mají normální lidé).
Ještě jedna taková odbočka-štve mě,že blog.cz zavedl to,že po nějakých počtech měsíců (teď nevím kolik přesně,ale něco mezi 3mi a 6ti) se po nepřihlášení začnou objevovat na "nepoužívaném blogu" reklamy a později je dokonce smazán! No já měla vizi,že kdybych náhodou někdy skončila,jako že jednoho dne asi stejně skončím,tak že se budu moci třeba za 10 let podívat,jak jsem psávala v 15ti a o čem! No,houby!!! *vrčí*
Neuděláme petici? :D
Zatím ;)

Přechod od Hadrů k Džínům

16. ledna 2012 v 16:47 | Danny |  Nějaký decibel, nějaká melodie
Upozornění: článek o nešikovnosti a nové dívce mého miláčka z RHCP,nečíst pokud nechcete.

"Přitul se vole,jedem´ blbě!"

14. ledna 2012 v 22:52 | Danny |  About...
...aneb jak to vypadá,když pošlete na lyžák Dannyho a Ann s cizí třídou.
Minulou sobotu (připadá mi to jako před měsícem) jsme znechuceni vstali a snažili se dohrabat na osmou ráno ke škole,kde měl slavnostně přistát bus pln nadšeně tvářících se řidičů.
Danny a jeho táta a jejich auto bez problému (kupodivu) dorazili na místo určení.První problém nastal ve chvíli,kdy Danny s trochou neviditelného studu zjistil,že vlastně ani neutáhne svůj vlastní vak s lyžemi.Na obhajobu je třeba říci,že v tom krámu byli běžky,sjezdovky,dvoje hůlky a boty na běžky.Po naházení (doslova) věcí do útrob vozidla se Danny s Ann usadili uvnitř,kde to vlastně nevypadalo tak zle,jak by mohlo.Dobrý to start. /Tenhle styl psaní způsobuje droga v podobě cukru/
Zatímco Ann se ukázkově nudila a vlastně to i Dannymu oznámila,on (nebo možná taky ona či ono,jak máte určit pohlaví u něčeho co je jednou kluk a jednou holka?) si sobecky dál nechával trhat uši písničkami.Tak ať si příště vezme víc věcí.To já mám výbavu na 6ti hodinovou cestu! A navíc,ruší mě v mé milované činnosti. Nicméně se Danny po nějaké době slitoval a začal se té osobě (ne,sorry,ty jsi ještě pořád osoba :D) věnovat. Budiž vděčna mu do sklonku svých dnů (*kolečko normality vypadlo a zalítlo do kanálu*)....
No to jsem to trochu protáhla.Takže zkrátím-na lyžák jsme jeli my dvě/dva z naší třídy a asi třináct lidí z jiné třídy,ale věkově stejného ročníku (Díky bohu,jinak bych zas poslouchal "Jedou s náma malé děti,jééééé,ty jsou sladkýýý!").Třída to byla docela v pohodě,pomalu lepší kolektiv než u nás.Jenže to bylo možná také tím,že tahle třída se zná teprva půl roku,kdežto naše třída už 2 a půl roku.
Na pětilůžkovém pokoji jsme byli 3.Já,Ann a dívka B.
Dívku B na společné sdílení pokoje sice pozval Danny,již ho čeká peklo,avšak seznámení s dívkou B učinila Ann,takže by to stejně jinak nešlo.Aby tedy bylo jasno,za dívku B může Ann,ne Danny. (Já a hajzl?)
Dívka B totiž byla outsider (stejně jako Danny! :D) a v prvních dnech jsme si moc nepřidali na skóre tím,že jsme s ní byli.But never mind,Ann to pak dotahovala tím,jak jí zamykala dveře od pokoje,s čímž Danny posléze souhlasil,protože dívka B zamykala při odchodu na snídani pokoj,klíč strčila do kapsy a pak snídala čtyřikrát déle než zbylé osazenstvo.
Ne,nebyli jsme k ní hnusní.
My?
To přece nejde.Ne.
Dobře,byli.Ale já míň. (Už vidím jak jsem proklínán/a na tisíce způsobů)
Taky jsme na ní byli hodní,záleželo na hodině.Ovšem ve chvíli kdy mi vyžírala už asi osmý ibalgin,pže byla rádoby nemocná,jsem nebyla příjemná bytost.A když kvílela svým údajně výborným pěveckým hlasem,Ann ji "za rohem" pomluvila.Párkrát jsme jí zamkli.Při jednom pokusu honem rychle zamknout (to nebyl můj nápad) si Ann ukopla palec a krve z toho bylo jako kdyby si podřezala žílu....
A k ježdění.
No,běžky už v životě nechci vidět.Rozhodně nejsme přátelé.Nepotkala jsem nikdy nešikovnější bytost na běžky než jsem já, a taky jsem nikdy nepotkala tak debilní běžky jako jsem měla já.Fuj.Ty fantastické běžkařské boty mi přiškrtily ukazováček,takže mám teď šedo-fialový nehet a vypadá to,jako by mi měl slézt.Ňamka.
Sjezdovky....Áááh,teď už se dostanu k nadpisu článku.
Ann stála na sjezdovkách poprvé v životě,takže si mnozí z vás domyslí,že věta měla vypadat takhle:
Ann stála na sjezdovkách poprvé v životě. Ann padala na sjezdovkách poprvé v životě.
(Všichni jsme padali na sjezdovkách a padáme doteď.)
Velmi rychle se však Dannyho parťačka naučila dobře lyžovat.Jezdí sice nejistě a pomalu,nýbrž dobře.Rozhodně lepší,než padající dvanáctiletý Danny,který když se poprvé učil obloučky,tak se s naivitou sobě vlastní zeptal učitelky,jestli fakt musí na sjezdovce oblouky dělat.K jeho lehkému překvapení mu tehdy učitelka suše odpověděla,že musí a jasně z jejího pohledu čišelo Na sjezdovkách se prostě dělají zatáčky,ty debile.To Ann naštěstí chápala a nesnažila se z toho vyzout (je třeba uznat,že Danny byl o téměř čtyři roky mladší a blbější,když začínal.Aspoň malá útěcha.).K tomu vyzouvání-nejen jí několikrát odcestovaly lyže.I Dannymu,už trošku jezdícímu (...po držce),jednou upadla lyže.Lépe řečeno,toho šmejda co s ní tak divně a divoce zatočil,jednoduše z vázání vyhodila,což dotyčného nemálo podráždilo.
Krom toho,že Danny a jeho souznění s lyžemi jsou ztracený případ,podobně je to s ježděním na kotvě (tom vleku).Danny vlastní příjemný zvyk méně stabilní osoby vyhazovat omylem z vleku ven (myšleno vážně.).
A to se nám s Ann při první vyjížďce na jedné prudší a delší kotvě málem povedlo.
Ann převažovala na pravou stranu kotvy,takže Danny se nakláněl nakřivo a to snažil nějak dorovnat,jenže to dopadlo tak,že se od Ann odkláněl->stabilita nulová,ale nespadli.
Při pokusu o den později (nebo tak někdy),kdy se opět trochu nakláněli,prohlásila Ann,moudřejší o radu od profesorky:
"Přitul se vole,jedem´ blbě."
Čímž myslela to,že když se přimkneme k sobě,nespadneme.
Ač neochotně,Danny uposlechl a oni nespadli.Zvláštní.
Ještě poslední výborná hláška,ze které se Danny mohl pokaždé potrhat smíchy-Ann omylem rozbila v přízemí toho penzionu hrnek (oranžový hrnek!) a nevěděla co s těmi střepy,a rovněž nechtěla,aby to někdo viděl či věděl.Rozhodla se,že vyběhne do patra,kde je koš a naprosto nenápadně a anonymně tam ty střepy nahází.Plán by vyšel,nepotkat na schodech profesorku.Ann to ovšem vyřešila elegantně,s neuměním lhát jí vlastním (pravdou ale je,že profesorka to nepoznala):
"Já jsem našla rozbitý hrnek....nevíte co s ním?"
Já jsem přímo u toho nebyla,ale slyšela jsem jí z přízemí.Večer jsem mohla umřít smíchy.Představa,že jdete a úplně náhodou potkáte rozbitý hrnek,obzvlášť hrnek oranožový-po téhle barvě Ann jede-,mi připadala nekonečně vtipná a její hlas při tom lhání neměl chybu.
A vlastně ještě něco.Prohlásili jsme na tom lyžáku tolikrát slovo "kurva" a "píča",že jsme je po pár dnech začali počítat.Dorazili jsme na počet zhruba 170.A protože Danny je Danny,vymyslel si,že ty imaginární kurvy a ostatní děvky bude cpát do imaginárního bordelu.To víte,že mu záhy došly patra a pokoje.
Ze začátku pět pater,kdy máte na jednom patře deset míst-tj. ze startu 50 děvek- a děvky vám přibývají rychlostí 3 až 6/hodina.Nové patro trvá postavit 3 hodiny a to ještě musíte sehnat dělníky.(Poslední dělníky sháněl Danny pomocí revolveru.) Za jak dlouho vám začnou děvky přebývat tak,že vás půjdou zažalovat (ty coury)?

11.part

10. ledna 2012 v 17:11 | Danny |  Trosečníci aneb příběh do ČJ

23. 1. 2010

Chris a Winry jsou velice zákeřní. Chris to dokázal tím, že ke mně přišel zezadu a vzal mi Usagouška. Prohlásil, že si ho chce prohlédnout, jestli je to vůbec sameček. S odhodláním bránit svého kamaráda, jsem začal do Chrise zuřivě bušit pěstičkami. To se přece nedělá - polekat mě a zkoumat choulostivé partie mého přítele. Chris se na mě podíval a silně mě odkopl se slovy: "Co vyšiluješ? Vždyť mu nic nedělám!"
Bezmocného Usagouška při tom držel za uši. A tak, se srdcem plného SPRAVEDLIVÉHO hněvu a rozhořčení (a pláče), jsme ponechal Usagouška intimní prohlídce a šel vyhledat spravedlivost. V těchto časem pro mě z velké části představuje spravedlivost Winry.
Winry se znovu pokoušela uvést do použitelného stavu svůj mobil. Když jsem dožaloval, tak se mi celá následující scéna jevila jako by zpomaleně. Viděl jsem ji se postavit. Pak napřáhla ruku a jednu mi vlepila. Jevilo se to tak pomalu, ale stalo se to tak rychle, že jsem měl ve tváři pořád ten natěšený výraz šestiletého dítěte. Potom jenom zařvala: "Co mě taky otravuješ s takovýma blbostma?!"
Jak už jsme říkal. Jsou zákeřní!

Kaoru Kuchiki


24. 1. 2010

Po naší obvyklé snídani Chris navrhl, že by se dalo do přístřešku udělat něco jako postele, protože jsme sice skryti před venkem, ale pořád spíme na písku. K mému velkému údivu tím zaúkoloval Kaora a ne sebe, jako obvykle. Brzy jsem zjistila proč - sám se rozhodl, že půjde vyzkoumat a případně přemístit zařízení na vodu, protože máme všichni neustále žízeň. K večeru už díky nedostatku vody skoro nemluvíme.
Mě Chris samozřejmě ničím nepověřil, to by si nedovolil. Sice nepřetržitě aktivně protestuje, jenže ví, že jsem silnější. Nejprve mne napadlo, že můžu Kaorovi pomoc, ale pak jsem to zamítla. Chvilku klidu bez těch dvou jen tak neulovím. Po těch dnech tady mi připadají jako sourozenci... Annie... snad se jim TAM líbí. Ten den, co se stal ta nehoda, skoro určitě umřeli. Překvapilo mě, že jsme sice brečela, ale teď už si to tak nijak neberu. Jen mám pocit, že jsem sama - i v případě, že se kolem mě ometají oni dva.
Po dlouhém váhání, během kterého jsem zahrabala do písku slupky a odskočila si, jsem se rozhodla, že si pořádně zaplavu. Možná, že ve vodě jsou nějaké jedlé ryby. "Dříve" jsem závodně plavala, každé pondělí a čtvrtek 1 a půl hodiny v bazéně. Musím si zatrénovat…
-
Plavala jsem asi hodinku a dost mě to uklidnilo, co se týče psychiky. Zanedlouho, co jsem nechala vysušit oblečení a začala pomalu připravovat oběd (Kaoru nikde), ke mně úplně nadšený přiběhl Chris. To bylo dost udivující, jeho vidím spíše se vztekat. Nepřetržitě poskakoval:
"Povedlo se mi přemístit vodu, takže jí teď bude víc. O hodně. Přepočítal jsem v jednotlivé hodiny úhel-"
A začal kecat něco složitého, co jsem nechtěla a nemohla chápat. Ovšem ve vhodných chvílích jsem souhlasně přikyvovala - bylo třeba udržet u něj dobrou náladu. Za nějakou dobu se vrátil i Kaoru. V podpaží nesl celkem slušně vypadající podložku z listů a klacíků, jenže byla jenom jedna.
"Kde máš další imitace postelí?" zajímala jsem se zmateně. Kaoru sebou trhl:
"C-Co? A pro koho?"
"Přece pro nás!" ukázala jsem na sebe a Chrise, sedícího v přístřešku. Kaoru odmítavě zavrtěl hlavou a přendal si podložku do pravé ruky, kterou směrem ke mě natáhl:
"Je pro Usagouška! Pěkná, ne?"
Chris energicky vyskočil, doběhl k němu, podložku mu vytrhl, prásknul ho s ní přes hlavu a odrázoval na 2. stranu pláže se zlostným výkřikem:
"A ta bestie je ONA!!! Usagouška!"

Winry

Can't Stop

6. ledna 2012 v 16:45 | Danny |  Nějaký decibel, nějaká melodie
A jsem tu s druhým z jejich (RHCP) 3 pravděpodobně nejlepších videií-a písniček,samozřejmě.První bylo Californication,druhé je toto a třetí bude až o něco později.Ale Can´t Stop je asi jejich nejzábavnější,leč vážnější lidé toto video nepochopí,nebo na něj budou koukat s obočím nahoru a opovržlivým výrazem ve tváři.My ostatní si video velmi užíváme.A to proto,že zábavy není nikdy dost.

Song: Can't Stop
Album: By The Way (2002)
Video:

0:21- (když to vidíte poprvé v životě) Napjaté očekávání co bude na konci....
0:37-A to ta roura vypadala úzká a malá... :D
1:24-Jako každá správná fanynky Anthonyho si velmi užívám tento záběr...All for you :D,správně
1:37-Doteď to bylo jakž takž normální.... XD
1.58-Vždycky jsme s Antíkem říkali: "Správně,John patří do popelnice!" :D
2.09-Skákající stan? Why not? :D
2:12-Tenhle záběr je fakt technicky nepochopitelný.Jak přesně mohl nevysoký Anthony přeskočit 192 centimetrového Chada? A mimoto,neříkala jsem už několikrát správně,že Chad funguje jako Anthonyho hračka? :D
2:20-Normalita sama.
2:33/34-Poté co mě to trochu překvapilo,jsem si řekla: "A cos vlastně od něj čekala?" :D
2:56-Věřím,že ho to bavilo.
2.58-Zajímavý obleček. 3:15-Jo aha.A já kdysi naivně myslela,že to bude normální oblečení.
4:19-Jéé,zabili jsme bubeníka...
A na konci je vlastně vysvětleno (4:38),že to nebylo praštěné nenormální video,nýbrž umělectví XD.


Oblíbenost: * * * * */ * * * * *

Eve?Přesně tohle je případ {:kent stop:} :D

Jak na Nový rok,tak po celý rok!,což tedy tím pádem bude sakra rok!

1. ledna 2012 v 16:00 | Danny |  About...
Oh yeah!
Tak takhle originální Silvestr a Nový rok jsem si ještě neužila.
Ne,žádný párty nebo alkohol či tak něco,prostě jen hromada dětinskosti mé bytosti zaručila báječný vstup do smrtícího roku 2012 (teď se cítím fakt ožrale,ale zatím jsem jen snídala a četla si RHCP biografii,tak nevím...XD).Ne,stop.Od začátku.Zmíním to níž.
Nejdřív jsem chtěla shrnout minulý rok,tj.2011.Hmm,docela prima rok.Ne ve škole,tam to vždycky stojí za houby,ale v mimoškolním životě jsem udělala od léta 2011 slušný pokrok.Vytrénovala jsem ze sebe tolerantnější (....tolerantnějšího parchanta!) bytost,zbavila se nějakých svých předsudků (ano,dá to práci),naučila se hromadu věcí.Konec konců,prý je vidět podle mého "zatím-jako" bráchy výsledek v auře.Muhehehe,a co vy? :D
Ne,dál.Prostě jsem udělala dost slušný pokrok,tenhle rok.Sice to začalo už v předchozí třídě,tedy minulý a předminulý rok,ale tentokrát jsem sebou hodila.... :)
Avšak stále mám dost práce před sebou.Jako například Tarot,to je docela fuška.A pak moje RHCP závislost,ta letos (2012) dostane pořádně zabrat.Vždyť půjdu na koncert (JÁ PŮJDU NA KONCERT!!!!),sakra,já tam umřu! :D Už plánuji předem,co si na sebe vezmu-tak rozhodně si nalakuju nehty ve správných barvách,obarvím si ve správných barvách dva pruhy ve vlasech,ozdobím se plackama,budu se snažit neomdlít nadšením a modlit se,abych někde pokud možno bez použití mých peněz sehnala chili-tričko a aby nepršelo.Protože na rozdíl od Thonyho nemám žádné cool pláštěnky... odbočuju,co? :D
A celý následující půl rok strávím modlitbou znějící "Ku**a,Bože,prosím,vnukni Anthonymu myšlenku na sundání knírku!"...
Toť mé plány.Pak jsem sem taky chtěla kopnout fotky ze zdobení perníčků,které jsme podnikli s Antíkem:
Víceméně moje nejlepší kousky,když teda odečteme to červenooranžové zvíře v horní části talíře:
Danny:"Tohle *smích*....vůbec nevypadá *smích*...jako prase!"
"Je to něco jako...ježíš já z toho nemůžu *smích*....praso-krysa!"
Antík: "No já nevím,mně to nepřipomíná ani krysu,ani prase,ale rybu."
Danny: "*smích* Takže je to...*hihňání* praso-kryso-ryba,zkráceně prakryba!"
Já z toho svého zpatlaného výtvoru fakt nemohla (je to to zvíře vzhůru nohama se zeleným očkem)...
A taky jsem měla děsnou srandu z toho čtyřlístku,na kterém je oranžově PF 2012-nevyšlo mi to a pořád jsem říkala,že je to PF ZOO,protože to tak vypadá spíš.
Prý,že barevné zdobení se dělá jen na Velikonoce.
No to rozhodně.
Dalším povedeným výtvorem bylo tohle:
Ne,to,že je pod tím pultem koš,rozhodně neznamená,že jsme tam tu hvězdičku mrskli! :D
Mimochodem,vyfotila jsem tu horší ze 2 hvězdiček,takže...never mind.
A poslední fotka:
To žlutavé prasátko,které je ve skutečnosti oranžové (vlastně už není vůbec :D),je nebo tedy bylo mým nejzdařilejším kouskem,dle mých vlastních slov: "Jediný prase co fakt vypadá jako prase." Jo a koukám,že na tý fotce je i ta lepší z těch 2 RHCP hvězdiček.Loni jsme dělali RHCP destičky,ale někdo je nám snědl....A také tam můžete vidět ten žlutý patvar,který jsem bezrozmyšlenkovitě ozdobil po stranách obloučky a ve špičce trojúhelníčkem,načež:
"Mám to,ale vůbec nevim,co jsem to vlastně nakreslila."
Antík: "Ukaž...to je přece jasná raketa!" :D
Také je tam jedno z Antíkových prasátek,které ještě docela vypadá jako čuník,měli jste vidět ty ostatní věci!
Danny: "Takže co tu máme? Medvídka se zeleným zákalem,plesnivé prase,měsíček co je vlastně urvaná špička od houby,postiženýho králíka,prase který bolí žaludek,slepý prase,mochomůrku s neštovicema...."
Vskutku,naše cukorví vypadalo jako nemocná ZOO :D.
A teď k tomu včerejšímu/dnešnímu Silvestru.
Normálně každý rok posílám na Štědrý den "Vánoční SMS",někdy zkombinovanou s Novoroční.No,letos jsem nic neposlala.Za A) proto,že jsem si velegeniálně smazala kontakty a ne všechna čísla se mi podařilo najít,za B) letos jsem absolutně nic-poprvé v životě-nestíhala.Teď trošku odbočím,ale vy to zanedlouho pochopíte. :)
Bylo včera jedenáct večer a já se dostala k mobilu.
BLIK,máte novou zprávu.
"No ne,od koho?"
Ann.
"Hurá,že by mi popřála happy new year?"
(SMS) venku CHUMELÍ!
"Jo aha.Díky."

23:35
BLIK,máte novou zprávu od Antíka.
"Že by mi přál happy new year,když ne Ann?" *nadšený výraz*
(SMS) Čau,hele Danny nevíš aspoň přibližně co je to za Live jak tam Anthy lítá (dobře sestříháno)?
"Výborný,no."
Konverzace s Antíkem tedy nakonec vypadala takto:
(Antík: Čau,hele Danny nevíš aspoň přibližně co je to za Live jak tam Anthy lítá (dobře sestříháno)?)
Danny: Není to Slane Castle?
0:32,1.1.2012
-Antík mě přes net požádal o Novoroční SMS-
Danny: Novoroční SMS? Dobře,ok: pohodový nový rok,ať si Máyové koupí digi kalendář a teď kurva vyklop jestli ta show byla Slane Castle a na co to potřebuješ?! ...Nějak takhle? :)
*o hodinu později*
Antík: Jop a přeju upe nejbáječnější rok 2012,hlavně ať si Thony v srpnu nezlomí nohu....v září už může! XD Prostě happy new year ;)! Co si ale nemůžu odpustit-HNY bez iPhone automatických oprav,bez Alzy.cz na Youtube (*volume 100% "LEDNOVÉ CENYYYY!") a hlavně bez Tonyho knírku!

Jj,tohle bude prostě extra rok! XD
A co vy a váš HNY? :D