Únor 2012

''Crack infák''

29. února 2012 v 17:31 | Danny |  About...
Snažila jsem se marně vymyslet,co na blog napsat.
Moje poslední nápady na články se týkají jen a jen Anthonyho,popřípadě celých RHCP :D.No pochybuju,že s tím bych udělala díru do blogu,možná tak pár chudáčkům do hlavy,ale stejně to jednoho dne udělám...už jste se ztratili? Výborně!
Zatímco poslouchám soundtracky z Pirátů z Karibiku řeším docela silné dilema:
došel mi sešit na děják a mám k dispozici 3 náhradní stejného formátu: sešit se sexy šťavnatě vypadajícími (co čekáte,že přijde? :D) jahodami (XD!!!),určitě víte jak to vypadá,takové ty ovocné sešity od Pigna :D.Dále mám ještě "surfařský sešit" (čímž nemám na mysli,že bych ho vyráchala v moři) s nějakým surfařem s neoholenýma nohama a "L.A." sešit.Jestli si myslíte,že surf sešit a LA sešit jsem koupila záměrně kvůli RHCP,tak ano,koupila :D. Jahodového sešitu by mi bylo líto nejmíň,protože k tomu nemám citový vztah,jen chuťový,ale zase surf sešit má 60 listů a nevím,co bude na děják lepší,jestli 40 listů nebo 60 listů-od začátku roku jsem spotřebovala kolem 40ti listů...no tak asi budu muset použít surf....nebo máte někdo jiný názor? (Jo,já to myslím vážně.)
Co jsem to dál...? Oh yeah,mám to:
Zase hraju Travian :D.Nj,není to asi zrovna něco,co vypadá jako bezva hra pro teen-holku,ale já vlastně nejsem teen holka,takže co...No ta hra mě docela baví,hlavně se mi líbí,že se člověk cítí inteligentně proti ostatním,i když jim je třeba 25 let. :)
Je zvláštní vědět,že zítra nepíšu žádný test...úplně jsem si odvykla v posledních 2 měsících na něco jako "volný den".Před vysvědčením jsem se musela strašně učit,každý den něco a přestože tempo od té doby zvolnilo,neustále něco píšeme.A když mám náhodou volno,čumím jak blázen a mám neurčité nutkání jít se něco učit,protože tělu se zdá nenormální,že nepřichází žádný panický stres.Tak se asi podívám na angličtinu a ukojím svou masochistickou potřebu. :)
Moment,kde je jádro infáku? *honem něco vymýšlí*
Chtěla jsem hlavně říct krom těch obkeců výš,že už 15.ledna jsem vymyslela děj k těm charakterům,co jsem tvořila někdy v srpnu/září.Až dodělám "Trosečníky" (přesněji až sem dovyházím všechny díly,sám příběh jsme s Eve sestavili takřka před rokem),začnu s novou story s charaktery.ÁÁ,už se těším (no těšit se máte vy,ale on to nikdo povětšinou nečte,tak se těším já) :D !
Určitě jsem chtěla ještě něco,krom toho že do budoucna zpracuju své "o-mém-miláčkovi/miláčcích" články a novou story...hm...ach jo,nepřichází to.
Btw,pamatujete jak jsem si tak fantasticky krachla hůlky a lyže? Napsala jsem o tom do povídky na ČJ a mám za to za 1,no nestálo mi těch 600 Kč za to? :D
A,už vím,co jsem chtěla-rozhodla jsem se konečně sepsat článek o mém slovníku,protože můj slang jazyk nemusí dávat všem smysl...i vzhledem k tomuhle článku je to myslím dobrý nápad.
No nic,já jdu na tu ájinu *nadšení: 0*
Danny

14.part

26. února 2012 v 16:57 | Danny |  Trosečníci aneb příběh do ČJ

29. 1. 2010

Chris se mě zeptal, jestli nemám nějaký nápad, jak rozdělat oheň. Zeptal jsem se ho, k čemu by ho potřeboval, protože oheň k zahřátí nepotřebujeme - celý den i celou noc je opravdu hrozné vedro. Kdyby s námi nebyla Winry, tak bych snad spal a chodil jenom v trenýrkách... a že jsou pěkný..
"Abychom usmažili ty ryby, k čemu jinýmu?" odpověděl.
"A proč bychom měli smažit ty ryby?" nechápal jsem. Syrové nám stačí, ne? Na to se Chris rozeřval, že to ani není možné, jak jsme blbej. To mne urazilo. Ve škole jsem patřil mezi ty chytřejší a vůbec, koho to zajímá, co si myslí nějakej Chris. Hlavně, že mě má Usagoušek rád.
Včera jsem ho většinu dne učil dávat pac a on stále nic neumí. Jen tam na mne zíral a občas mě hryzl do ruky. Pak si jen tak odhopkal. Ale on se vrátil... na večeři - protože mě má rád.

Kaoru


30. 1. 2010

Včera odpoledne jsme poprvé usmažili moje nachytané ryby (včera jsme byla sama lovit a chytla jsem 4). Kaoru to vylepšil jakousi roztodivnou směsí (hlavní přísada: palmový list; jsem ráda, že nevím, kde ty suroviny bere), ale chutnalo to výborně. Zjistili jsme ovšem, že kosti pro našeho kuchaře představují obrovský problém - asi tak 5x se málem zadusil. Nejspíš jsem měla dobrou náladu, protože o tu čtvrtou rybu jsem se s nimi rozdělila, což bych teď neudělala - už 3/4 hodiny čekáme na to, až Chris rozdělá oheň. Kaorova Usagouška odskákala kdovíkam, je kolem osmé hodiny večer a to už se zpravidla vrací vydírat od Kaora jídlo... S potěšením jsem zjistila, že jsem shodila aspoň 7 kilo - netřeba diet, holky, jezděte na pustý ostrov. Všechno oblečení na mně plandá a jsem fit jako po pravidelném tréninku plavání. Ovšem, jestli ten malý spratek nerozdělá oheň hned, předhodím ho žralokům, protože MÁM vážně HLAD!

Winry

Dance,Dance,Dance

24. února 2012 v 21:21 | Danny |  Nějaký decibel, nějaká melodie
We got strong yes we got strong!
The holiness of play is here to stay
Jsem tu s další písničkou od RHCP,tentokrát o pár let novější-2011.Má trošku jednodušší text-tedy na jejich poměry (i když vzhledem k minulosti...ne,ne,ty bych radši ani nezmiňovala),ale je mile pozitivní a když jsem ji slyšela úplně poprvé,neubránila jsem se smíchu.Po pěvecké stránce je totiž Anthony pořád ta bytost,která si do poloviny písničky jen tak zničehonic zařve "Whooah!".Song zatím nemá video,no možná ani mít nebude,ale pokud video přeci jen bude,určitě ho sem hodím.

Název: Dance,Dance,Dance
Album: I'm With You (2011)
Song:

Oblíbenost: * * * * */* * * * *
Autor tam má pár chybek,ale to neva....
Let's dance! :D

COŽE?!

23. února 2012 v 20:03 | Danny |  Kecy,kecy a asi zase kecy
Kdybych měla napsat článek na téma týdne "Co nás ve škole nenaučili",jednoznačně bych napsala že mě nenaučili myslet,jak jsem si dnes ostatně ověřila.
Myslím,že dnes jsem předvedla obdivuhodnou kombinaci blbosti a vyloženě debilně vypadajícího čumění na obrazovku.
Dnes jsme se od 18:00 měli přihlašovat na semináře na příští rok.Výběr zněl němčina,francouzština a informatika.Já jakožto němčinář mám fráninu samozřejmě nedovolenou,a tak zbývala kapacitně omezená informatika a teoreticky neomezená němčina.Na informatiku jsem nechtěla,protože ten profesor co ji vyučuje mě měl loni a byla jsem z něj zcela vážně na prášky.Párkrát jsem přemýšlela,že si koupím nějaká antidepresiva...
No a víte co se stalo?
Zaspala jsem 18:00 a vzpomněla jsem si o 45 minut později,ale byla jsem v klidu,říkala jsem si "No co,přihlášení je možné až do zítra a němčina není kapacitně omezená." Jaké překvapení,když jsem se nemohla přihlásit na němčinu! Prostě to nešlo,němčina obsazená,prý 20 míst z 20ti.JAK TO,KDYŽ SEMINÁŘE MAJÍ 4 TŘÍDY? To je minimálně 90 lidí a když jsou 4 semináře,kde je napsaná kapacita 20 lidí,20 lidí,20 lidí a 16 lidí,co s těma ostatníma? Půjdou se klouzat?!
A tak jsem poslala jedné osobě,kterou bych současně s chutí zadupala do země,svůj přihlašovací kód,aby se podívala,jestli to třeba není nějaká chyba jen u mě,jestli jí to funguje.Ne,nefungovalo.Jediné,kam šlo mou bytost přihlásit byl seminář z IKT-sice mi webky nabízeli i DELFy,ale jakožto nefrancouzštináři by mi byly více než k ničemu.Na IKT seminář bylo poslední volné místo a němčina nešla.No a ta osoba mě přihlásila,ač z dobrých úmyslů,bez mého vědomí na IKT.
Můj vztek nebyl jeden z těch největších cholerických výbuchů,nicméně byl dostatečně velký na to,abych se musela uklidňovat velmi sprostými písničkami....ach jo.Napsala jsem třídní,snad se to nějak vyjasní.
Podobně hloupě jsem si připadala včera,kdy jsem s bratrem sledovala online Pata a Mata...ukecal mě,že nemůže na počítač a že se chce dívat.No a skončilo to tím,že jsme padali 40 minut smíchy.Asi jsem ještě hodně infantilní.Ale mně to vlastně nevadí.
Vůbec jsem pocítila jakousi zvláštní hrdost ke svému bratrovi: dnes napsal schválně diktát špatně a nechal si dát za 4,aby se mámě pomstil za to,jak mu zakázala na měsíc počítač.Jasně,nic moc tím nevyřeší,ale on už to ani nemůže zhoršit,navíc je fakt,že on ho má zakázaný kvůli každé blbosti. Po dlouhé době s ním tak nějak soucítím,párkrát jsem málem udělala to samé co on,i když je to nerozumné.Jde jen o to,že je to pomsta,vzpoura.A to mám bohužel v povaze :/
Snad mi třídní odpoví na ty podvodné semináře,ale obávám se,že jsem napsala poněkud nevhodně e-mail.Když jsem ve zmatku,nepíšu profesionálně nebo zdvořile....
Jsem z toho tak vedle,že nejsem ani v nejmenším schopná učit se na zítřejší test-shodou okolností z němčiny.
Danny
P.s.: Rozhodně nehodnoťte mou existenci dle tohoto článku.Slouží mi jako uklidnění,toť vše.

10 bodů pro toho,kdo ví,že Vary jsou v Krušných horách

18. února 2012 v 21:46 | Danny |  About...
Víte jak to vypadá,když pošlete bytost jako jsem já na hory jen s jedním z rodičů-otcem- a se sourozencem?
Neskutečně.
Na rozhřátí začnu vysvětlením nadpisu.
Jeli jsme na hory (lyžovat :D) do Abertam,takového zapadákova poblíž (nebo ve,vím já) Karlových Varů.Přestože jsem na samém místě byla již potřetí,jaksi mi odputovala informace,že Karlovy Vary patří do Krušných hor-když jsem si zhruba v polovině týdne pročítala maily a různé zprávy,dorazil mi textík od Antíka v přibližném znění: "Jak je na horách? V TV bylo,že Krušné hory prý dosáhly svého jména."
Na textík jsem nechápavě koukala a v hlavě mi proběhlo- "Krušné hory? No a co,že je v Krušných horách krušně,já jsem v Abertamech.....*dlouhá pauza* Že bych byla v Kuršných horách? "("ANO ZLATO,JSI V KRUŠNÝCH HORÁCH.BINGO!",zařvalo posměšně druhé já.)
Debilita mé osobnosti nemá mezí.
Ale co takhle začít od začátku? :)
Nebo ne,pojeďme od středu,začátek je jen pitomý příjezd a utírání prachu v post-komunistickém kumbále pokoji a bratrovo půlhodinové ječení,že on nebude povlíkat tu po****anou postel.Stejně ji musel povlíct,pokud měl v něčem spát.
Na horách se mi dařily samé lepší věci.Dostavilo se primitvní já a část osobnosti zvaná Danny.Což v praxi znamená,že jsem se v ožralém stavu (kterého nedosahuji žádnými drogami/alkoholem) smála nejhloupějším věcem pod sluncem a chovala se jako idiot.Moje já Danny je pitomeček,takže jsem se například dlouho smála svému prohlášení ve stylu černého humoru: bavili jsme se s tátou o smrti ve spánku při noční můře (protože jsem měla sen,který mě šíleně vystresoval a probudila jsem se jako po maratonu) a chvilku jsme tím pádem řešili nejrůznější typy smrtí,načež jsem vyprskla hloupou poznámku "Vlastně by někdo mohl umřít i při těch kolonách tady na silnici.Uvidí frontu a řekne si 'To nemá cenu,balím to' a umře!"
Pěkná pitomost,ale v tu chvíli nás to všechny rozesmálo.Mám holt nesmysl pro humor a to ještě ke všemu zděděný.Právě po otci...
Další báječná věc,co se mi podařila,bylo hození kondicionéru pro blondýnky mezi mop do kýble.Takhle to zní normálně,ale mě to nekonečně pobavilo. (Ann,ty znáš moje ožralý nálady,viď? Představ si výletní "to lie low & Milo" a hned víš,jak jsem se smála teď ;) )
Velmi zábavná věc se ale podařila včera.To bylo bezpochyb do Neváhej a toč.
Můj (pravý) bratr jezdí rád na sjezdovkách bez hůlek,jako snad všechny mladší děti a jako hodně začátečníků (mezi které nepatřím,to já vždycky hůlky u sebe).Protože jsme ale vyjížděli sjezdovku sedačkovkou,ze které neumí vystupovat,zakníkal něco ve stylu,že by si rád půjčil něčí hůlky.Já,jakožto nesmírně velkorysá bytost (ironie?Kdepak! XD) jsem mu půjčila své luxusní šedobílé hůlky za 1200,-.Kdo uhodne,co se s nimi stalo?
Ano,deset bodů pro ty,co tipnuli variantu,že hůlky nepřežily.
Bratříček se tak moc soustředil na mé hůlky,že zapomněl ve správnou dobu sundat nohy ze sedačkovky,takže jsem ho na poslední chvíli ze sedačkovky shazovala (přesněji násilím mu sestrkávala nohy dolů,pže byl mimo) a během toho zmatku se mu zaklínila jedna má hůlka do sedačkovky.Skončila v roztomilém pravém úhlu-v téměř přesném pravém úhlu,měla tak 50°.Bohužel jsem si ji tak nestihla vyfotit,otec se ji pokusil narovnat.To víte,že ji zlomil.Ale to už vyfocené mám:

Proč jsem to fotila? Strašně mě to pobavilo.Tak dobrou zábavu jsem nezažila snad od ledna,i když mě stála 600,-
Ale klid,byly mi nabídnuty náhradou hůlky značky Komperdell,čemuž jsem se hihňala asi hodinu.
A nejlepší kousek přišel o dvě jízdy později: při nasedání na sedačkovku mi vlek skalpoval lyže.Doslova,zadrhly se mi špičky lyží o rantl sedačky a o svah,takže se mi odtrhly od nohou a zůstaly vesele ležet u nástupu,zatímco my jsme bezmocně volali na vlekaře,ať tam ty lyže zatím nechá.Fantasticky jsme tím pobavili dva mladé německé snowboardisty,kteří jeli pod námi (za námi).Smáli se tak hlasitě a dlouho,že jsem měla chuť po nich něčím hodit.Ale víte,ono nebylo čím.Zbývala mi už jen jedna hůlka v ruce.Druhá byla zlomená a lyže o metry jinde.
Vážně škoda,že nikdo neměl kameru při našem výstupu ze sedačkovky.Bratr a táta sjížděli na lyžích a já jako ten největší debil v celém areálu klusala sjezd od vleku v přeskáčích.Nikdy to nezkoušejte.Výstup z vleku je vážně určen jen pro lyžaře,ne pro běžce jen v přeskáčích,jako já.Nejde to seběhnout rychle,nohy se vám boří do sněhu a ať se snažíte sebevíc,rychle běžet nemůžete.
Ave já.

13.part

17. února 2012 v 12:08 | Danny |  Trosečníci aneb příběh do ČJ
Sice díly dvakrát v článcích za sebou,ale to snad nevadí...konec konců,tohle je jediná věc,která se beze mě "obejde",takže příjemnou zábavu-já se v době zveřejnění článku flákám na horách. :)



27. 1. 2010

Včera jsme byli úspěšní ohledně výroby oštěpů a k všeobecnému podivu drží pohromadě; Kaorova směs, moje zručnost a Chrisův mozek měli úspěch. Podařili se nám vyrobit dokonce 2 oštěpy, za chvilku si půjdeme k večeři nalovit čerstvé ryby. Kaoru při zmínce o lovu ryb zajásal a my s ním - mysleli jsme, že je v něm třeba zabudované nějaké krvežíznivé já, jenže on si pod lovem ryb představil, že je chytíme do sítí a ochočíme. A ptal se nás, jestli mu pomůžeme zrekonstruovat hrad pro ně. Chris teď pozvedl jeden oštěp a zkoušel, jak je ostrý. Kaoru se napřímil od svého hradu:
"K čemu ten meč máš?" Chris se mu nevěnoval, při zmínce o "meči" se neurazil, jen nepřítomně broukl:
"Na ty ryby." Kaoru se nechápavě zamračil: "Prosím?" Chris ho nevnímal, dál kontroloval, zda se oštěp nerozpadá. Zvedla jsem oči od nápisu, co jsem ryla do písku ukazováčkem.
"Na co by to bylo! Abychom ty ryby na ten oštěp ulovili, ne? Nabodnou se na něj."
"To ti nedovolím!" vykřikl Kaoru, vyskočil a drapl Chrise za zápěstí, které mu vypáčil, aby se k oštěpu dostal. Podařilo se mu to, protože když Chris nebyl v agresivní náladě, byl tak silný, jak vypadal - vůbec. Kaoru oštěpem úplně přehlídkově mrštil směrem k lesu a můžete hádat, kam se mohl trefit. Ano, do přístřešku. Chris se konečně probral a s ním i jeho vzteklé já: "No děláš si ze mě srandu? Sabotuješ mojí práci!" a s železnou pravidelností se zvedl a šel ho zfackovat. Jsou případy, kdy Chrise chápu. Ten přístřešek je polovinu času rozbitý!

Winry


28. 1. 2010

Klidně bychom si mohli na náš přístřešek dát ceduli MIMO PROVOZ! Kaoru ho ZASE rozbil.
Ráno jsme byli bez Kaora lovit ryby, japonský expert měl jiné důležité povinnosti: a to učit tu chlupatou bestii dávat pac. Nevadí, měli jsme klid.
Myslím, že Winry si schválně ten lepší oštěp, ten nenakřáplý ze včera, takže proto nalovila víc ryb. Nebyla by to ona, kdyby neprohlašovala, že je z nás nejschopnější a že bez ní bychom tu nebyli. Odpoledne Kaoru připravil ryby k jídlu, trochu na styl suši a jak byl zklamaný z neschopnosti své obludy dát pac, nepostřehl, že krájí (pižlá oštěpem) ryby, které tak urputně hájil. Chutnalo to poživatelně, ale shodli jsme se na tom, že pro příště si rozděláme oheň a usmažíme je.

Chris

12.part

15. února 2012 v 11:13 | Danny |  Trosečníci aneb příběh do ČJ
Po měsíci další díl rok starého příběhu vymyšleného s trochou nadsázky a lehké ironie ;)
Maybe childish,but who cares


25. 1. 2010

Včera jsem přemístil polohu i obsah zařízení na vodu a díky tomu vody máme dvojnásobek (bez 7, 325%)!
Kaoru před nějakou dobou (budou to tak 3 hodiny) konečně dodělal 3 lůžka do přístřešku + 1 nové pro Usagouška (včera se trochu rozbilo). Je třeba uznat, že ty podložky se nerozpadají a dá se na nich ležet! Winry tvrdí, že to Kaoru udělal dobře jenom proto, že jsem na něj neřval. To si nemyslím.Buď měl štěstí, nebo možná na chvilku začal používat mozek. Asi spíš to štěstí.
Včera Winry během jejího poflakování zjistila, že v moři plave pár ryb, co jsou zaručeně jedlé. Výborně! Já zase před chvilkou objevil pár větších ostrých kamenů, co se výborně hodí. Našel jsem ale jen 2, což je nepraktické. Usoudil jsem, že s nimi snad půjde i rozdělat oheň, ale chuť na ryby byla silnější. Samotný ostrý kámen je celkem k ničemu, ale Winry mi sehnala nějakou kvalitní větev, na níž se pokusím připevnit ten šutr. Budu mít oštěp. Vlastně my. Chybí ale provaz, a taky mi hodně chybí kapesní nůž. Místo toho budu muset použít něco jiného jako náhradu. No, třeba umí Kaoru smíchat nějakou lepkavou směs, když je celkem slušný kuchař...

Chris


26. 1. 2010

Mám Chrise rád. SLUŠNĚ mne požádal, abych našel nebo vytvořil nějakou pryskyřici. Tak jsem popadl Usagouška a vyšel vstříc novému dobrodružství. Lesních duchů se už nebojím, protože mi Winry řekla, že když si budu zpívat (přiměřeně hlasitě), tak se duchové leknou a utečou. Sice nevím, jak přesně myslela to "leknou a utečou", ale hlavně, že to funguje - žádného jsem neviděl... V případě nouze mám Usagouška a ten by mě určitě ochránil!!!

-

I přes několikanásobné pády, 4 modřiny a 2 hryznutí od Usagouška (má mě rád), jsem našel strom, který vypadal, že v jeho útrobách koluje potřebná hmota k udržení kamene na větvi. Vzal jsem tedy kámen, který vypadal alespoň trochu ostře a vyryl do kmene stromu dlouhou čáru a čekal, až začne bílá pryskyřice téct. Koukal jsem na ten pitomý strom asi dvě hodiny (dobře, přeháním... bylo to asi 10 vteřin) a ono nic.

-

Po další půl hodině jsem měl pocit, že už všechny stromy, v tomhle lese, mají na sobě nehezkou podlouhlou rýhu. Ale když jsem se otočil, tak jsme zjistil, že rýhou se mohly pyšnit pouze 3 stromy! Navíc jsem se pořezal tím kamenem a vypadá to, že mám 2 třísky!

-

Mise splněna! Po nějaké době jsem přece jen našel potřebný strom a napatlal hustou tekutinu do origami misky z palmového listí. Teď jen rychle najít cestu zpět, napatlat to na větev a připlácnout k tomu kámen a voilá kopí... Nebo co z toho má vlastně bejt?

Kaoru Kuchiki

29 years!

13. února 2012 v 13:11 | Danny |  Nějaký decibel, nějaká melodie
Dnes je to nejspíš 29 let,co jsou RHCP skupina.

Fu*k the insults that others say about them!

Samozřejmě se to neví stoprocentně přesně,dle Anthonyho slov vznikli: "Nevím přesně,kdy jsme se stali kapelou,ale přestože si prakticky nemůžeme vzpomenout,jsme s Fleam zajedno,že to bylo 13.února.Přihodilo se to někdy v jedné dekádě,která leží mezi 70.tými a 90.tými lety."
Takže si to rozeberme.Anthony a Flea sice netuší,jaký rok to bylo,prostě to bylo plus mínus 25 let od sebe (1975-1999),to je jen nepodstatný údaj,že jo,ale stopro to bylo 13.2. XD.....Nicméně oficiálním rokem vzniku je (asi) 1983.A budu tak naivní,že budu Anthonymu toho 13.února věřit.Sice je to jedna z nejprolhanjších bytostí,co jsem kdy viděla,ale tohle by i mohla být pravda... :).So,let's rock!
A jedna věc,kterou si jednoduše neodpustím: RIP Hillel Slovak,Gloria Scott,River Phoenix,Brendan Mullen and others.
Kdybych jim mohla něco vzkázat,bylo by to:
For all-Good luck and love.
for John-Please come back! You have to be a guitarist for RHCP!
for Josh- Don't be so shy,you are fucking good,dear!
for Chad-Why two bands? In one you're bored? :D
for Flea- I love you and your children too...and why are you in two bands? :D
for Anthony-Oh,you little dumbass,what is with you? Why are you without smile last days,why aren't you happy all the time?Smiling less,one time in 2011 you were for a long time unhappy. Are you in these days okay? And what the hell is that stupid mustache? SHAVE IT OFF!
Samozřejmě jsou to jen vzkazy k současnému stavu věcí,kdybych je potkala,řekla bych jim ještě spoustu jiných věcí a obzvlášť Anthonymu (ne,blbost,jemu bych napoprvé neřekla vůbec nic,dělala bych něco jiného :D)...A pro některé: ne,na tom není nic vtipného,že všem bych říkala něco pozitivního a Anthonymu řekla že je blbeček! Jasně,že bych...no prostě "bych",ale k současnému stavu věcí říkám to co je výše.


K té fotce-ano,je to matlanina,protože je to moje práce :).Na fotce jsou bývalí a současní nejdůležitější členové kapely a celkově jsem tam dala fotky z nejrůznějších dob.Tedy,vynechala jsem Shermdog(a) /nebo jak mu to nadávali/,ale to snad nikomu nevadí...? Já nevím jak vy,ale Dave prostě vypadá jako sám ďábel!!! Takhle nějak si představuji Satana :D! Na druhou stranu,vyjma Chada vypadá jediný jako takový správný rocker...
To je vše,mějte se ;)

Zírání

9. února 2012 v 21:51 | Danny |  About...
Znáte ten stav,kdy čučíte na prázdné pole,kam se píše nový článek a nemůže vás ale absolutně nic napadnout?
No tak přesně to se mi děje :D.Klasická bitva:
"Napiš článek."
"Jaký asi? O čem?"
"Nevim,ale dlouho tu nic nepřibylo!"
Tak sem napíšu co dělám v posledních a následujících dnech.Vlastně se velmi dobře bavím,ať už ironicky,nebo skutečně.Dělání úkolů s bratrem je vždy jedna velká zábava:
Angličtina
Danny: "Tak řekni,Mám dvě andulky."
Bratr: "I've got two budgies."
Danny: "BITCHES?!"

Danny: "Řekni že jsi z ČR."
Bratr: "I Czech Republic."
Danny: "Nice to meet you,I'm Russia!"
Vlastivěda
Danny: "Fajn,takže co se stalo roku 1883?"
Bratr: "Znovuotevření divadla..."
Danny: "Proč znovuotevření? A co se tam dělo?"
Bratr: "Hoření..."
Danny: "No a nějak něco dál?"
Bratr: "Bedřich Smetana..." (vyloženě otrávené huhlání)
Danny: "Jo,takže chceš mi tvrdit,že znovuotevřeli po upálení Bedřicha Smetany?"

Danny: "Kteří umělci se podíleli na výzdobě Národního divadla?"
Bratr: "No zedníci."

Danny: "Kdo stál v čele Sokola?"
Bratr: "František Josef I."
Danny: "Císař běhal v trenkách v Sokolovi?"
Bratr: "No vim já..."

Matematika
Danny: "Tak ukaž ten tvůj blbej příklad....jo...60 děleno pěti,to je...éééé.....no asi 12....73 děleno 3? Sakra,vytáhni kalkulačku!"

Tak zhruba takto jsem se bavila dnes :D
A co vy? ;)

Castles Made Of Sand

5. února 2012 v 12:57 | Danny |  Nějaký decibel, nějaká melodie
Castles Made Of Sand je původně písnička Jimiho Hendrixe,RHCP udělali pouze její cover.
Nejdřív tady,tak trochu jako tribute,verzi Jimiho Hendrixe:

Anthony tuhle písničku nazpíval v pomalejším tempu a upřímně,dávám tomu přednost.Líp si tak užijete text,který se Hendrixovi zdařil.A navíc,miluju Anthonyho hlas :D.
RHCP verze:
Album: BSSM Bonus Track (tedy žádné album :D,1991)
Song:

Prodloužený víkend = ztráta času

3. února 2012 v 12:10 | Danny |  About...
To je zase víkend,tohle -_-.
Dnes máme sice jednodenní prázdninové volno,jenže pro mě to představuje zbytečný den.Za hodinu půjdu obědvat k babičce,tam se zdržím tak hodinu,pak budu mít tak hodinku až dvě pro sebe,kdy se budu učit (thumb up!) a snad i kreslit jednu svojí....představu (,kterou jen tak mimochodem těžko nakreslím,už jen proto,že budu kreslit existující bytosti) a pak hurá,je tu hodinová příprava do tanečních a taneční.Prostě ztráta času.No,ale aspoň nejdu do školy.
Sobota bude k ničemu jako 95% sobot v roce-bude se u nás doma uklízet,uklízet,uklízet,ječet a uklízet,uklízet,učit se pitominy a ještě naposled uklízet.Zábava.
Představa neděle mi pije krev nejvíc.Neděle bývají u nás v 55% případů dobré.Avšak tuto neděli se trefím zrovna do těch 45%,jelikož půjdeme bruslit na led,což je činnost,která mi jde tak mizerně jako běžky,poté pojedem nakupovat do IKEY matrace nebo co a ještě nakoupit oblečení.Fujtajbl! Nenávidím nábytkové obchody,rodiče tam vždycky trčí hodinu u jednoho blbého předmětu a mě stepování v tak nepřirozeném prostředí vadí.A nákup oblečení pro mě představuje noční můru-tvrdnutí v obchodě,který je mi silně nesympatický a kde kdyby mě potkali spolužáci,tak mě mají za velmi nemajetnou,je dost zlé,ale převlíkání si tísice hadrů,kdy už snad stopadesáté džíny jsou vám krátké a po desáté si sundaváte a nandaváté boty,kdy netrpěliví zákazníci vrčí před vaší kabinkou,kdy matka ječí,proč se tak tváříte,když je to oblečení přece pro vás,a kdy vám každou chvíli hrozí,že vám někdo vleze omylem do kabinky,to je příšerné.
Co budu dělat? Já se nedokážu přetvařovat,že mě to baví....je to jasné,v neděli se budeme všichni hádat.
Ale to jsme vlastně dělali i ten minulý víkend,žádná změna.
Už aby byl čtvrtek,kdy budu dělat konečně něco zajímavého!
No nic,jdu se věnovat OSZ,slíbila jsem,že z učitelky udělám "placatou dámu"...tzn,budu mít jedničku z testu.
Držte mi palce,já vám budu taky ;)