Červenec 2012

MDNA live a Rolling Stone? Double error

27. července 2012 v 22:39 | Danny |  About...
Zatímco mi tu běží Stairway To Heaven, pořád musím myslet na ten lehčí šok, co jsem zažila v Luxoru. Šla jsem tam, abych si prohlídla, jak vlastně vypadá ten časák Rolling Stone zevnitř a kolik stojí a vůbec.
Dobrá zpráva byla, že krom Rolling Stone (magazín o hudbě) měli i Q, další časák, o který poteniconálně stojím.
Špatná zpráva je cena. To byla tak špatná zpráva, že jsem si při nevěřícném zírání na cenu vyndala z uší sluchátka a vypnula běžící This Is The Place, abych se na tu cenu mohla podívat v klidu...a ne, ani po vypnutí hudby se ta částka lehce přes 300 korun nezměnila. Dopr*ele, to má bejt vtip? Cena originálně byla 8,99 dolarů, to je v přepočtu tak 170 korun. Jo, je to fakt dost, ale dobře, ten časák má kolem 100 stran. Ale abych musela dát 340 korun za to, že to ty **** převezli, tak to je zatraceně hodně! To i poštou by mě to vyšlo líp. Copak jim za to někdo dá 340 korun?! Těch 170,- bych byla ochotná výjimečně kvůli Red Hotům vypláznout, ale 340,- ?!? Šmarjá, to si nekoupím snad ani na narozeniny!
A časák jménem Q nebyl o moc levnější...prý za 313,- To je skoro zadarmo, ne?
Dobře, cajk, já chápu, že to vezou přes několik zemí, ale to kur*a dělají i když vezou zahraniční bestsellery a jiné věci, co jsou v jiném jazyce než našem...
Příklad uvedu na autobiografii mého miláčka, Scar Tissue - zezadu té knížky je že cena v UK je 10,99 liber. To máme v přepočtu lehce pod 350 korun. Já jsem to v ČR (v tom stejném Luxoru jako píšu výš :D) koupila dokonce za 299 korun. Dejme tomu, že tedy je cena stejná, ať už tu knihu převáželi z Británie nebo ne. Zkuste mi někdo vysvětlit, proč u časopisu chtějí dvojnásobnou cenu, než za jakou to prodávají v zemi výroby a proč to stojí víc než normální knížka.?

A ke včerejšku. Byla jsem na Youtubu a nahoře jsem zahlídla modrý proužek s čímsi jako "ve 22:15 Madonna live at Paris, Olympia". To mě zaujalo, protože jsem chtěla vidět, jak vypadá takový koncert Madonny. Běžně na to nemám nervy, abych sledovala popovou zpěvačku místo rockové skupiny, ale když už to tam běželo takhle naživo, tak jsem si řekla "no tak proč ne, jednou tě to nezabije". Být to nějaká Lady Gaga nebo Rihanna či někdo podobný, tak uteču z Youtube, ale Madonně dávám šanci, protože si vždycky vzpomenu na tu krátkou dobu, kdy chodila s Anthonym a jak se mi ti dva spolu líbili...
Slibovaný start přímého přenosu z právě probíhajícího koncertu měl být ve 22:15. To víte, že to ve 22:15 nebylo.
Říkala jsem si "pohoda, hele Red Hoti měli v Rock in Rio deset minut zpoždění, tak jí můžeš trošku taky tolerovat". A tak jsem jí dopřála deset minut zpoždění, ale ono pořád nic. Najednou bylo 22:32 a obraz stále nejel, akorát mi v tenhle okamžik začalo jaksi lupat v reprákách. Podívala jsem se o záložku vedle, jestli už ta Madonna náhodou nezačala a...nezačala. Neustále jsem aktualizovala a počet uživatelů, kterým se video nelíbí, narůstal. Na nějakých pár minut mi náhle zčernala obrazovka s tím, že nastal error. A pak, kolem 22:45 jsem se slavnostně dostala k obrazu - a bylo tam vše, jak má být. Diváci, Madonna, zvuk :D
Kdo se včera díval - měli jste s tím taky trable, nebo to bylo jen u mě?
Co mě velmi překvapilo bylo tlačítko "pause", které u videa bylo. Dokonce fungovalo, obraz se dal zastavit! A když jste ho třeba po pěti minutách znova pustili, "live" jel od toho momentu, kdy jste video pozastavili. Prostě jako normální video. No ale když se to dalo zastavit, jak to mohlo být "přímý přenos: živě" ? Když jsem sledovala Rock in Rio 2012, žádný tlačítko "pause/play" tam nebylo, nešlo to pozastavit, protože to byl přímý přenos, doslova. Co tedy bylo tohle?
Co se týče samotné Madonny...pouštěla jsem si to také proto, abych ochutnala její hudbu. Mám od ní ráda jen jednu písničku, to ostatní co jsem slyšela, mi nic neříká. Její písničky mě nenadchly, ale to není její chyba, já prostě na ten pop příliš nejsem. Kdybych měla trochu jiný vkus na hudbu, tak by se mi asi líbila, protože zbytek popových zpěváků (krom tedy Michaela Jacksona a P!nk) podle mého stojí povětšinou za starou bačkoru, až na světlé vyjímky.
Ohledně Madonnina vystupování jakožto osoby- tady mi sedla. Prostě chodila a zpívala na pódiu, pak třeba přišla blíž k nějakým fanouškům a nahnula k nim mikrofon, aby zpívali kus písničky oni. To je milý, nevím, jak to dělají jiné hvězdy. Její vystupování je obecně fajn, taková lehce střelená ženská, co provokativně stiskne zadek jedné ze slečen, co s ní byly na pódiu, nebo která si vezme extravagantní korzet...
A zpěv - jo, Madonna má hlas výborný, zpívat umí. A když normálně mluví, tak je jí rozumět. (Při poslechu RHCP během koncertu -když mluví- chytnu zhruba tak třetinu toho, co říkají. Na druhou stranu, tam je větší šum obecně.)
Po nějakých pár písničkách měla proslov a přestože je moje angličtina mizerná, něco jsem chytila. A to, čemu jsem rozuměla, se mi líbilo. Říkala něco na styl:
"Franice je otevřená zem pro odlišné lidi."
"Když máte problém, neobviňujte z toho jiné lidi. Neukazujte na ně. Ukažte na sebe a vyřešte ho."
"Lidé mají sílu (mluvila o změnách v myšlení lidí)."
...jo, to je tak vše, co jsem chytla a co si pamatuju :D
Akorát mě zarazilo to publikum. Trochu jsem počítala s tím, že to bude dav nadšených řvavých fanoušků...dobře, Madonna je popová zpěvačka, ale je děsně slavná, takže proč měla tak chcíplý publikum? A proč tam těch lidí bylo tak málo?
No nic, jestli znáte odpověď aspoň na něco, napište, díky.

Zpátky a s dírou v srdci

22. července 2012 v 21:31 | Danny |  About...
...a jsem tu.
Naše chata vypadá pořád stejně, stojí, les před ní také stojí, celá Příbram stojí a nikdo ji nezničil. Well done.
Chatu jsme obývali v pěti lidech, já (no moment, takže v 6ti :D), pravý brácha (z toho prosím neusuzujte, že existuje i nějaký levý), moje máma, její kamarádka-ezoterička a kamarádčino roční štěstí, holčička Ellen.
Fujtajbl.
Během týdenního pobytu s touto skrumáží lidí jsem zjistila z mého hlediska zajímavé věci. První bylo nepochybně to, že jakmile se ocitnete na místě bez myčky nádobí v 5ti lidech, zašpiněné nádobí roste na odkapávači rychlostí světla a neexistuje varianta, že by ho za vás někdo uklidil.
Druhým zjištěním bude to, že i když roční děti tuší, co přibližně jim říkáte, rozhodně si nemůžete myslet, že vás snad poslechnou. Stoprocentně se vám nepodaří vysvětlit, že na tamto místo prostě nesmí - nebo to možná dovysvětlíte a na místo dítě nepustíte, ale přijdete k úrazu v podobě protržených ušních bubínků (to se mi stalo nesčetněkrát, odměna řevem jako kdyby to na nože brali).
Třetím zjištěním bylo, že protože dítě není nijak vaším příbuzným, nemůžete ho oddělat nebo aspoň zpacifikovat.
Čtvrté zjištění bylo to, že pravý bratr má pocit, že příšerně dře s tím svým ušmudláním pěti talířů, kdežto já jsem flákač, přestože makám dvakrát víc než on, akorát to nevidí, protože zrovinka nadává u PSP nebo se baví při jiné duchaplné činnosti.
Páté zjištění se týkalo toho, že den se neslývá ve stereotypní jen ve školní rok, kdy chodíte do té milé budovy brzo ráno a vracíte se pozdě odpoledne. Stereotypní a "kolotočový" den se dá zažít i jinde, když máte rodinu.
Šesté zjištění bylo jiné kafe- houby rostou, i když podle TV zpráv nerostou.
Sedmé zjištění nebylo ani tak zjištění jako spíš ověření staré známé pravdy- počasí lže. Jeden den nám slibovaly 29 až 30 stupňů Celsia, a víte kolik bylo? Třiadvacet pod mrakem.
Teď přijde část článku, které asi příliš lidí rozumět nebude, takže ji klidně můžete přeskočit a buď mi tu zanechte komentář (no to teda nevím s čím, leda tak SPAM), nebo si jděte vesele na lepší místo, než je tenhle blog.

Desecration Smile

15. července 2012 v 12:45 | Danny |  Nějaký decibel, nějaká melodie
Písnička, která se mi nikdy dřív moc nelíbila. Nepřipadalo mi, že má dvakrát zapamatovatelné jméno, a poslechově jsem z ní nebyla úplně na větvi. Donedávna. Začala jsem ji poslouchat víc, protože vím, jak to se mnou vždycky je, a ha, najednou ji miluju :)
S čím mám ale stále problém, je název písničky. Desecration je znesvěcení, jakožto podstatné jméno. Well. Smile je buď úsměv nebo usmát se. Well. A dohromady? Dohromady to nedává smysl...leda že by desecration bylo přídavné jméno. Kdo si s tím ví rady?

Název: Desecration Smile
Album: Stadium Arcadium (Mars, disc 2)
Video:

Tohle video je prý podle jedné recenze od úplného kreténa vrchol podivnosti.
Podle mého je odlišné od většiny klipů mainstreamu, ale to je tak vše. A za to ve 3:59 mi prostě vždycky stojí za zhlédnutí :)
A co myslíte vy?

"Upadnou mi nohy." "Tak je sebereme a půjdem dál."

11. července 2012 v 19:53 | Danny |  About...
Fuj, jak hnusně mě bolí nohy :D
Dneska jsem se setkala s druhou ze tří po internetu (a pomocí blogu) sehnaných RHCP fanynek. Srazit jsme se měli v Arkádách Pankrác, kam jsem kupodivu dorazila hned napoprvé. Ono aby taky ne, když při výstupu z eskalátorů vás do ksichtu "udeří" obrovitánská písmena ARKÁDY PANKRÁC. To pak najdu i já.
Během cest jsem mimochodem provedla zajímavý průzkum- v metru na Áčku a asi i na Béčku si při jízdě neposlechnete z MP3 snad ani polovinu písničky. Vlastně jste docela rádi, když tušíte, že to hraje. Přepínání hlasitosti zvuku nemá cenu, protože jakmile to zesílíte, zrovna zajedete do stanice, a pak vám prasknou bubínky, protože tam se opět dá poslouchat. Kdežto na trase se vám dokonce poštěstí uhodnout, jaká písnička vám zrovna šeptá do uší...
A to nebyl jediný poučný poznatek dnešního dne - nikdy si nekupujte boty, které vám byly nepohodlné už v obchodě. Žádné takové, že to rozchodíte. Kulové. Boty roz(c)hodí vás. Dnes jsem si to na vlastní kůži zažila. Jak jsem minule psala, že jsem sehnala jen jedny boty ve své velikosti 41, tak jsem nyní při prvním nošení zaregistrovala, že jsou mi v podstatě malé (Congratulations, Danny. Můžeš si jít koupit na ty nohy člun.), nebo lépe řečeno, odírají mi paty a ve špičce jsou úzké. Já fakt nevím, kde mám ty boty sehnat -_-
Jinak, s Káťou (2. ze 3 fanynek) to bylo fajn, je prima potkávat lidi, co jsou nešikovní alespoň tak, jako vy, ne-li víc...hned se cítíte normálněji. Nevím, kolik těch bouraček bylo, ale Káťa sejmula tak 4 lidi a aspoň 6× zakopnula. Dlužno dodat, že ani můj štít nebyl čistý.
Navštívily jsme spolu Bontonland a opět jsem si mohla užít ten fantastický pocit bezmoci, protože mají materiál (peněženky,trička, mikiny, samolepky, placky, tašky, alba...) s Kiss, AC/DC (tuna ejsí dísí!), Justinem Biebrem, Linkin Park, The Beatles (od těch mají totálně všecko!), Blink 182, Nirvánou, One Direction, ale Red Hoty aby's pohledal... tyhle shopy mně fakt lezou na nervy. Vlezu a hledám - a nic nenajdu. Ani placky neměli! Tak ono je to orientovaný na vše možné, a RHCP nikde nebo skoro nikde? WHY?!
Jediné, co jsme opravdu nečekaně našly, byl RHCP kalendář pro rok 2013. Nad ním jsem skutečně váhala. Problém je, že ho nemám kam dát... a ten Anthonyho knírek....ble. Na druhou stranu, byla tam i jedna dřívější fotka, kde vypadá fakt úchvatně - tak to abych si to koupila a některé měsíce vyhodila :D Také měli nějaké plakáty. Nabízeli 4, na prodej byli 3. Od Beatles jich bylo asi 8.
Rovněž jsme zakotvily v Neoluxoru, kde byly ve finále stejně mizerně fanouškovsky zásobeni, jako v Bontonlandu. Ovšem sehnala jsem tam hezkou RHCP samolepku...
Je fajn, když se potkáte s někým v podstatě cizím, a zjistíte, že si sednete, i když jedna na módu a shoping celkem je, kdežto druhá umírá už jen u cedule "oblečení", jedna Linkin Park může a druhé lezou na nervy, jedna si myslí, že Madonna je cajk, kdežto druhá si myslí, že je blbá a tak...jenže i přesto to bylo fááájn :)
Cestování po Václaváku a Arkádách bylo sice pro mě v mých pitomých botech utrpení, ale zase jsme se dobře bavily. Když jsem zničeně prohlásila, že mi upadnou nohy, Káťa na mě nedbala a řekla, že je seberem' a půjdeme dál... Není nad odhodlané hladové lidi, co se prostě stůj co stůj musí dostat na oběd, i kdyby jejich protějšku měli odejít nohy.
A báječné bylo také shnánění kontaktních čoček (pro Káťu). Oblezly jsme dvě optiky, a neměli ty správné, až ve třetí:
Káťa a její náhlé zjištění: "...tam je 6 kontaktních čoček v jednom balení?"
Slečna-paní optička: "Ano."
Danny: "To znamená 12 celkem." - nejdřív si totiž brala 2 balení. Mé matematické schopnosti vejdou do dějin.
Káťa: "Aha, já myslela, že jsou 3. Vždycky jsem to kupovala po třech kontaktních čočkách."
Danny: "Tři? Vždyť by ti to nepasovalo. Hele, kolik máš očí?"
Káťa: "No dvě...."
Danny: "...blondýnka."
Káťa: "Nech si toho, ty jsi taky blondýnka."
:D Ach bože. Dvě blondýnky, a obě nad 170 cm.
Není mezi vámi nějaký další fantastický (nebo fanatický) fanoušek? Nebo spíš, fanynka? Chci další prima kámoše :D

Rock in Rio '12 aneb Firstborn uniConan

8. července 2012 v 16:28 | Danny |  About...
Takže, vyjádření mých dnešních zážitků vypadá asi takhle:
* "ÁÁÁÁÁÁ!!!" running around the room and screaming "Hell yes! ..Damn no!... Oh Yeah!...wait a minute...What?...Fuckin' shit!" *

Poprvé v životě jsem sledovala Rock in Rio (letos Madrid) - abych byla přesná, sledovala jsem pouze Red Hot Chili Peppers :)
Vůbec jsem nevěděla, až do včera, co to Rock in Rio je, jen jsem zahlídla na Youtubu (dále jen na 'tubu) tenhle název u nějakých koncertů. Kdo má vědět, o co jde, že jo, když každá zem má svý festivaly... až teď (13:54) jsem se svěřila netu a on mi pověděl, že je to největší rockový festival vůbec. Koná se prý už od roku 1985, ale ne pravidelně. V roce 2006 kupříkladu vystoupil Sting, Anastacia, Guns N' Roses (a RHCP)...
Zachytila jsem pár hodin před výstupem RHCP na 'tubu reklamu na přímý přenos z tohohle festivalu. Byla to přesně ta reklama, kterou jsem se znechucením vypínala, když na mě začala řvát, protože mi to připadalo jako reklama na 'tubu o 'tubu. Když jsem ale postřehla na úvodní straně 'tubu ...bla bla, Red Hot Chili Peppers, zpozorněla jsem. Jako správná chillifan jdu úplně po všem spojeném s jejich jménem :D... no a zkráceně, včera v 11 večer jsem se rozhodla, že se na ten přímý přenos teda mrknu. Před RHCP vystupovali Incubus, které vůbec neznám, ale jak jsem čekala, pustila jsem si jejich výstup do pozadí a byla to hezká kulisa. Asi tu kapelu prozkoumám víc.
Netrpělivě jsem očekávala úder půlnoci, kdy měli na stage přijít moji oblíbenci. Musím říct, že měli nejlepší dobu - totální závěr Rock in Rio, poslední den, poslední výstup, půlnoc místního času (jak madridského, tak našeho :)), když končili, jel jim do toho závěrečný ohňostroj toho festivalu...
Po Incubus přišlo Retrospective, z čehož jsem asi až po 15ti minutách slavnostně pochopila, že jsou to shoty z minulého roku, záběry 2011. Co mě překvapilo bylo to, že v roce 2011 v Rock in Rio vystoupila Rihanna a Katy Perry - no pardon, ale co ty tam dělaly? Je to festival rockové hudby, ne?
A po Retrospective, se zpožděním deseti minut, přišli na čerstvě ranní stage RHCP....ááh. A někdy kolem té doby začala má SMS debata (v průběhu) s Antíkem, která vstoupí do dějin :D (o tom později).
Záznam Liveu RHCP s nic moc kvalitou zde: Full Show (vzhledem k tomu, že Rio skončilo teprve před 14ti hodinami, se nedivte, zatím lepší kvalita není). Mimochodem, první z nich (Flea) přijde na pódium až v 6:31, tak si to přetočte :)
Přímý přenos měl tu výhodu, že byl krásně ostrý i když jste ho pustili přes celý monitor. A navíc, není nádherné pomyšlení, že zatímco někdo z vašich oblíbenců hraje, vy přesně v tu chvíli na něj koukáte, i když jste o státy jinde (áá, Španělsko je ale blízko, já tam normálně příště pojedu! -_-) ? Což byli asi ty důvody, proč jsem se rozhodla stávkovat a ponocovat na 'tubu.
Jakmile přišli a Chad usedl za bubny, dav začal skandovat "CHAD, CHAD, CHAD, CHAD!" a super atmosféra byla hned zezačátku. Obecně vzato musím ty fandy pochválit, byli výborní...žádní nereagující pitomci, nebo dav "šumilů", co řvou po celý konzert a vy máte z písničky kulové.
Současnou Chadovu soupravu bubnů miluju...průhledná soustava nejrůzněji velkých bubnů, a ten jeden velký buben má takové "jiskry" uvnitř, které se pohybují (je to vidět kolem 7:53)...LOVE IT!
Začali docela tvrdým intrem, během kterého na stage slavnostně doskákal Anthony :D (ano, doslova). Měl triko pravděpodobně vlastní výroby a kabát nebo plášť (kdo to má poznat?), který samozřejmě vydržel jen po dobu první písničky, pak letěl dolů... :D Po druhé písničce letělo dolů i triko a já si rozhodně nemůžu stěžovat.... Knírek neknírek, seklo mu to celému. Po celý hodinu a půl dlouhý Live jsem mu koukala na oči a nemohla se od nich odtrhnout. Má krásné oči!
Asi v jednu ráno mi do pokoje vlezla máma, že už je jako pozdě, že je jedna, jestli už to vypnu. Na to jsem docela netrpělivě zareagovala, že to hodlám dokoukat. A taky že jsem to dokoukala, skončilo to sice až kolem 1:50 (dnes), ale sakra, stálo to za to!!!
Moc se mi to líbilo, energie byla báječná - vždycky mě fascinuje, jak ji jde cítit i přes notebook, kilometry daleko - ,fanoušci byli boží, oni byli neuvěřitelní, a já se polovinu času smála, takže po skončení jsem byla vysmátá, probuzená a nadupaná energií. A po tomhle má jít člověk spát, heh?
Mile mě překvapil Joshie, jednu písničku tam teda trochu kazil, už nevím kterou, něco ke konci, ale něco zazpíval fakt dobře! A dokonce umí zpívat nahlas, bylo ho někdy slyšet! Akorát nemusel tak děvkařit s těma kytarama, vystřídal jich asi 6 :D
Chad do toho mlátil klasicky jako zvíře, ten člověk je prostě bubeník se všema velkýma písmenama...
Fleaho jsem si pořádně užila, protože od dob, kdy s nimi není John, je líp slyšet jeho bassa a člověk konečně může ocenit, jak dobrý je hráč.
A Anthony...ách. Slušelo mu to, i přes ten dementní knírek...a zpíval dobře,nekazil to. Dokonce nezapomněl Can't Stop, ani nic jiného, ovšem mám dojem, že přinejmenším na Factory of Faith měl text na pódiu :D. A celou dobu mě rozesmíval- ať už tím "puf" kolem 1:01:55, nebo pozměněnou verzí Californication, kde místo "firstborn unicorn" zpíval "firstborn UniConan" * (kdo to nechápe, na konci uvidí :D), nebo to, jak před Right On Time žvanili něco o tom, že je to pomalé, a pak přišel takový hlasitý výbuch!... Ale je fakt, že jsem moc nepochytila, o čem mluví (1:01:40, around that time).
Energické, zábavné, kvalitní, prostě super Live...ještě, že jsem se dívala, asi bych litovala, vidět jen ten Youtube záznam a vědět, že takhle je to o tolik zajímavější.
A teď tu konverzaci, kterou jsme zběsile páchali během sledování přímého přenosu, mezi půlnoci a druhou ráno:
(mírně upraveno, aby to dávalo smysl, názvy písniček jsou jinou barvou)
Antík: Rock in Rio!!! Ty jo, živě a v takový kvalitě nejsou RHCPčka snad ani na tom koncertě,co :D ? Díváš se, ne?
Danny: Joooo!!!!
A: No jsou fyzicky docela ve formě, to jako joo :D!
D: Mu to sekne! I s knírem!
... (later)
Jé, "Anthony triko"! Že je to jeho vlastní výroba?
A: Asi jo...By mě zajímalo, jak dlouho mu to /oblečení/ vydrží :D!
(some time later)
D: Už nemá kabát XD
...
Triko dole!!! XD
A: Wau, celé 2 písničky mu to zůstalo :D! Taky ti hryže v pravým sluchátku nebo to je technický trabl jen u mě :D?
D: Já mám nahlas!
...(later)
UniConan? Slyšela jsem dobře? :D
A: Jo xD!
...
Šmarjá, kolik těch kytar Josh má, viděla's to?? Musím prozkoumat, co je zas todle ;D!
D: Neviděla...a hezky teď, Joshie!
A: Neee já snad vomdlím! Hard to Conc /Hard to Concentrate/ jsem tam strašně chtěla :)!
D: Já to neměla nikdy moc ráda...ale odednes to žeru!!! /pravda, fakt se mi to z toho Liveu zalíbilo/
...(later, začínají hrát Parallel Universe)
A: No tak tohle ovšem...Dream Playlist!!!
D: Tvůj, bro! Ale užij si to, já měla Snow
A: Eště Especially /Especially in Michigan/ a už to tu se mnou šlehne, ne xD !
D: To bych si taky dala...ale ty vole to je síla!! Už nikdy neusnu!
A: Jo xD! Tvl to by mě zajímalo, co vytáhne /Josh/ teď, jako 4 kytary za koncert, dobrý no, ten si teda navymejšlí, dyť mu furt musej přehazovat odposlechy! A Flea takovej nenáročnej, jednu bassu celej koncert!
...later, 1:21
D: Nádhera... Jako Slane Castle /takový jeden děsně báječný koncert z dřívějších let/,to Under the Bridge ...
A: Hele, Thony u toho nespí!
...
Aha, už.
/Anthony má ve zvyku zpívat Under the Bridge se zavřenýma očima/
...later, 1:33
D: Jé! Chůze po rukou /Flea se vracel na pódium po rukou/ ! A co Give?
A: Tak taky dobrá, ne? /začali hrát Suck My Kiss- tady jsem ty fanoušky milovala, pokaždé zařvali SUCK MY KISS s nimi.../
D: Jj, ale já už musím jít...tak honem, Give /Give It Away/ !
A: Tak fajn. Chci Chadovy paličky, Fleaovy prsty, Joshieho úúúžasný otřískaný Tele /Telecaster/ a Thonyho...celýho :D! OK, kde je nejbližší Santa Claus?
D: Hell yes! /začali hrát Give It Away/
A: Yeaaaa! Gvr wej gvr wej gvr wej now! XD /jo, zhruba takhle to zní, když Anthony zpívá "Give it away now"/
...later, 1:48
D: XD konec?
A: No možná už fakt...?
D: Asi jo...jo. Tak krásný ráno, bro! Lots of love!
A: Jo jo, good night, i když bezprostředně po Give, to bude docela zajímavý!
D: Souhlas! Chce se mi příšerně ječet a skákat...a mám sakra hlad! Tak, kurva, dobrý ráno!!!!
A: Wohoo,souhlas!

A jak jsem byla tak rozjetá, tak jsem ve 2:05 obšťastnila svého "kluka" roztomilou SMS:
KUR*A DOBRÝ RÁNO!!! Rock in Rio 2012, oh yeah!!! Fuckin' shit, totally awesome!

Víte, co bylo nejlepší? Já ho tou SMS fakticky vzbudila XD

* Firstborn uniConan....a teď už to pochopíte. Ten chlap je hovado, dobře mu tak :D

17.part (poslední)

5. července 2012 v 19:45 | Danny |  Trosečníci aneb příběh do ČJ
...a je tu závěr :D

3. 2. 2010
Kuchikiovi nás adoptují!
Dokonce už nějakým zázrakem vyplnili adopční papíry a já Chris, Kaoru a Hikaru jsme odteď sourozenci.Sice se trochu děsím jiné země, ale já a Chris máme jen druhou možnost: dětský domov. Nejenže tam nechceme, ještě bychom každý byl ve své zemi - nemáme americké občanství. Jsem... nadšená a šťastná! Na své dva nové sourozence jsem už zvyklá, ještě poznat toho Hikara. Prý jsou dost bohatí. Když jsem se paní Kuchikiové ptala, proč nás adoptují řekla: "Ochraňovali jste mého syna. Toho si vážím." Ještě, že neví, že jsme ho spíš mlátili. Chrise zajímalo, jak nás našli. Prý před nedávnem objevili v okolí výbuchu v moři baťoh a v něm Kaorovi doklady. Zkontaktovali jeho prachatou rodinu a jeho (naši!) rodiče si zaplatili služby letců, aby ho našli.
Ještě musím zmínit, že jsem poprvé viděla Chrise brečet. Nijak výrazně, ale dolehl na něj všechen ten smutek, deprese a záchrana. Aniž bych se tentokrát cítila divně, objala jsem ho. Jsme za 1/2 letu. Snad nás čeká jen samé štěstí. I když s mojí novou rodinou jen těžko - jsme banda cvoků. :-)
KONEC!
Winry - Kuchiki!

Začátek prázdnin

1. července 2012 v 21:22 | Danny |  Kecy,kecy a asi zase kecy
Moment, normální nadpis? Jde to se mnou z kopce...vlastně spíš do kopce!

Prázdniny mají být podle názvu "dny prázdna", což jsem až dodnes měla za pojem, který znamená, že máte nohy na stole, v ruce sklenku chladného nápoje a neděláte absolutně nic. Kulové, to jsem se spletla :D
Dnešek jsem považovala jako 1. oficiální prázdninový den, a nedělala jsem nic moc odpočinkového. Naopak, běhání 3 a půl hodiny po obchodech není nic pohodičkového...sehnat pro partnera (definice slova partner v kontextu = kluk, který mě miluje a já jeho ne) košili byla docela pohoda, tričko rovněž, se šortkami byly malinko trable, ale všechno do hodinky celkově hotové. O něco později jsme narazili na další báječnou košili, která vypadala fakt skvěle, a dokonce mu slušela, takže jsme ji taky koupili. Celou dobu jsem hledala nějaká trička pro mě, taková ta klasická barevná, s půlkruhovým střihem u krku (protože hluboký výstřih by mi byl k ničemu) a nějakými nápisy. Jeden by řekl, že tím obchody budou vyloženě přetékat a jakmile vlezete, prakticky vám skočí do ruky deset báječných trik. Jo, tak to houby. Všude měli taková ty volná extraprůhledná trička, co vypadají jako poloviční halenky, a to v lepším případě. V horším případě vypadají, jako kdyby je někdo zmuchlal do koule, nacpal krávě do huby, a pak je vytáhl ven. Volné, průhledné nic a často bez nápisů prostě nenosím. Případně ještě měli trika s nařasenými rukávy, která mi nic neříkala (trika většinou nemluví, Danny.). Prolezla jsem asi 8 obchodů a stále nic! Sehnat normální tričko v létě je nadlidský výkon -_-
A ještě jsem potřebovala dvoje boty: haha! Našla jsem dvoje relativně pěkné boty a odchytila si prodavače: "Měli byste je ve 41 ?" Cheche! Jedny dokonce měli ve 41, ale vtip byl v tom, že ani 41 mi tentokrát nebyla. A prodavačka mi jízlivě sdělila, že větší nedělají. Na to jsem ji s křečovitým úsměvem odpověděla, že je mi to jasné. Dámské velikosti prostě nevedou 42, stěží mají 40....Hrůza! To je přesně to, co mě na nakupování oblečení a bot štve - nic nemají! A když už slavnostně mají, tak to buď stojí milion, nebo vám to nesluší. U knih tenhle problém nenastane :D Ani u CD... :D
Nejsem jediná, kdo nemá "prázdné dny". Píšu Antíkovi, jestli má čas, jeden si říká, že o prázdninách se snad 2 lidi, co bydlí od sebe o 7 metrů vzdušnou čarou, mohou sejít:
Máš čas ve čtvrtek? - Ne.
Máš čas v pátek? - Ne.
Máš čas v neděli? - Ne.
Máš čas v pondělí dopoledne? -Ne.

Také jsem si teprve někdy minulý týden uvědomila zajímavý fakt - všechny ty holky, fanynky RHCP, co jsem poznala pomocí blog.cz a chci s nimi jít na koncert a stát s nimi před pódiem, se jmenují stejně! Jsou celkově 3, dvě mám jako SB....a všechny se jmenují Kateřina! Není to divné? :D
Jedna Kateřina si říká Dubious Cat (a v duchu jí říkám Kate, pže nevím, jak se Dubious Cat čte :D), druhá Katy a třetí je Káťa... Mám tedy Dubious Cat/Kate, Katy a Káťu. A holky, všechny vás mám děsně ráda! Ještě by se hodila třeba Catty, Cathy a Katka - takže slečny, nejmenujete se / neříkáte si tak nějaká a nejste fanynka RHCP?
Že mi to nedošlo dřív...
Servus ;)

(Takovej článek o ničem...chce to můj osobní cukr /čti miláčka :D/, tohle je bída.)