Srpen 2013

Challenge of A.Kiedis photos: day 243

31. srpna 2013 v 16:23 | Danny |  365 days challenge of A.Kiedis photos

Včera jsme poznali, že nejvyšším zlem jsou vodoznaky. Nyní obraťme pozornost na jejich věrné přátele, popelnice plné odpadků. Tyto nádoby jsou očividně stvořeny jen proto, aby kazily výhledy nám šíleným na své neméně ztřeštěné objekty stalkování. Ale ani odpadkový koš mi nezabrání, vážení!

Challenge of A.Kiedis photos: day 242

30. srpna 2013 v 16:16 | Danny |  365 days challenge of A.Kiedis photos

Pamatujte si, že nejvyšší zlo jsou watermarks. Ale ani ty nedokážou oslabit šarm tak božské bytosti, jako je Tony. Ha!

Challenge of A.Kiedis photos: day 241

29. srpna 2013 v 16:13 | Danny |  365 days challenge of A.Kiedis photos

Troška dlouhovlasé minulosti nikomu nemůže ublížit....kromě mě v extatických křečích nad klávesnicí.

Challenge of A.Kiedis photos: day 240

28. srpna 2013 v 16:09 | Danny |  365 days challenge of A.Kiedis photos

Internet mě chce mrtvou. Já to vím.

Challenge of A.Kiedis photos: day 239

27. srpna 2013 v 16:04 | Danny |  365 days challenge of A.Kiedis photos

Anthony a John.
Ještě na někoho to působí takovou LSD chutí?

Challenge of A.Kiedis photos: day 238

26. srpna 2013 v 16:02 | Danny |  365 days challenge of A.Kiedis photos

Co všechno se (ne)dá najít... :D

Challenge of A.Kiedis photos: day 237

25. srpna 2013 v 14:27 | Danny |  365 days challenge of A.Kiedis photos

S Rickem Rubinem, 2002 nebo 2003.

Challenge of A.Kiedis photos: day 236

24. srpna 2013 v 12:49 | Danny |  365 days challenge of A.Kiedis photos

Anthony a Hillel, když jim bylo asi 20 a 21 let.





Challenge of A.Kiedis photos: day 232

20. srpna 2013 v 23:46 | Danny |  365 days challenge of A.Kiedis photos

Ano, nemám ráda jeho éry s knírkem, žádné éry s knírkem. Ale ty růžovofialové nehty, ty nehty a ta růžovoučká sádra mi prostě nedávají spát!
*kvílivý tón* Proč jen má líp nalakovaný nehty než to mám kdy já?

Po dlouhé době pár keců

20. srpna 2013 v 18:15 | Danny |  Kecy,kecy a asi zase kecy
Well guys.
Po děsivě dlouhé době, během níž se jistě alespoň jedna smrtelná osoba někde na okraji svého myšlení zabývala otázkou, zda se pošahaná bytost Danny se svými idiotskými výlevy a neméně idiotskými zálibami vrátí k textu delšímu než šest vět, jsem tu, abych opuštěnému éteru nasáklému samotou kombinovanou s mou osamělostí a pravým vymyšleným mojitem kdesi v dolním rohu obrazovky oznámila, že krom nesledovaného challenge fotek mého milovaného začnu pravděpodobně dělat i překlady některých rozhovorů s Red Hot Chili Peppers. Ne snad proto, že by to někoho z vás zajímalo, ne snad proto, že bych dokonce uměla líp anglicky než vy ostatní (opak je pravdou), ale čistě z důvodu, aby mě z mé vlastní osobnosti nekleplo.
A co že se se mnou za poslední rok stalo, že tu krom challenge, nějakých jednoduchých nečtených básniček a výjimečně jiného nepořádku nic za články nepřibývalo?
Zkrátka jsem došla k rozhodnutí, že mé citové výlevy sem nepatří. Mám teď veselý iDailyDiary, elektronický deníček, kde můžu být jakkoliv úchylná a depresivní jak chci a přestože to nikdo kromě mě číst nemůže, cítím jako bych mluvila se svou vlastní psychologickou poradnou, což je jen a jen dobře, páč vám i mě to tady bylo ukradený. *Fíha, ten mozek odchází fakt rychle*
Sem, kam můžou vlézt všichni ti lidé, které jsem se ještě nenaučila akceptovat, sem se už tyhle věci nehodí. Nikoho to nezajímá. Pomalu ani mě.
A protože tahle hnijící web page byla v podstatě vždycky jen o mých stížnostech anebo šílených článcích vzniklých z působiště jménem Californicationland, nic moc tu za celou dobu nepřibylo. Jsem ochotná sem psát příběhy a tak, jenže to by to někdo musel číst. Zrovna story nejsou to, co považuju za soukromé a píšu si to někam do hájíčka, kde na tom má růst plevel. Ne, ne.
Ale nevadí, mí imaginární přátelé, již jsem našla metody kam zapisovat své vyšinutosti a protože se jich občas potřebuju zbavit úplně, tak do mého dalšího zcvoklého stavu tu asi nic moc jiného než challenge nenajdete. Protože na tomhle místě nikdo o nic nestojí a challenge taky dělám jen pro sebe a možná ještě pro jednu blonďatou kamarádku. Takže tu prostě udělám ještě sama pro sebe své primitivní hloupé překlady interview, co berou jen mě a kdyby někdy někdo z vás měl zájem o něco více kreativního z mých neohrabaných tlustých rukou, ozvěte se.
Jak se do Californicationlandu volá, tak z něj textem chodí.



Challenge of A.Kiedis photos: day 229

17. srpna 2013 v 15:17 | Danny |  365 days challenge of A.Kiedis photos

By the Way éra.
Nemilovat jeho úsměv je nemožné.

Challenge of A.Kiedis photos: day 228

16. srpna 2013 v 23:24 | Danny |  365 days challenge of A.Kiedis photos
(fotka je z úplného závěru, zhruba v 1 h a 12 minutách)


Challenge of A.Kiedis photos: day 226

14. srpna 2013 v 17:38 | Danny |  365 days challenge of A.Kiedis photos

3. 8. 2002, Las Vegas
Again thanks to Tumblr.