Vztahy jsou složiější než Rubikova kostka

2. května 2016 v 12:46 | Danny |  Kecy,kecy a asi zase kecy
A ani Rubikovu kostku jsem nikdy nezvládla, takže jak můžu mluvit o něčem jako jsou vztahy?
Jako nezadaná a nikdy předtím zadaná (do čeho, Danny? Zadaná v poli Microsoft Excel?) se překvapivě často dostávám do situací, kdy se snažím být relationship coach. Navzdory mým takřka nulovým zkušenostem v partnerských vztazích si dovoluji radit těm sezdaným a podle některých mi to vcelku jde, protože mi prý zůstává objektivní, nezabarvený pohled na věc.
Nicméně pak poslouchám složité situace a nemám nejmenší páru, co s nimi. Třeba včera mi kamarádka psala o své lásce ke dvěma hochům, s prvním už nějaký pátek chodí a druhý se jí už dlouho líbí. Ten první se k ní údajně chová skvěle a miluje ji pro všechno, kým je (železničář, kopáč, fotbalistka, prezidentka,...) a bojí se, že když s ním skončí, už nikoho takového nenajde. Jenže na stranu druhou, když se hádají, a to dělají často, tak ji zdeptá do té míry, že je jí z toho celý den zle, brečí a třese se. Vyzkoušela si s ním o tom promluvit, ale on se prý podle vlastních slov nedokáže změnit. I scream "bullshit"!
Tak prej co s tím.? Uh. Já nevím? A i když něco v těhle situacích vymyslím za radu, myslí si někdo, že to ti lidé doopravdy udělají? Téměř nikdy. Tudíž většinou strávíme hodiny nad neplodnou diskuzí, jež má výsledek 0.
Ze svého nezkušeného pohledu si ovšem myslím, že fungující vztahy (partnerské či kamarádské) stojí především na dvou věcech:

1. vztah je (mimo další) práce. Musíte na tom makat, snažit se o kompromis, neflákat to
2. má to cenu jen do té doby, kdy vám to (dlouhodobě) přináší víc toho dobrého, než toho špatného

Na těchto základech můžete stavět...nebo jak to ta Liška ze Stavební spořitelny zpívala.
Nicméně poslední dobou bojuji s otázkou: co člověku přináší vztah s partnerem víc, než by mu dokázal přinést kvalitní vztah s kamarádem/kamarádkou? Jako že jasně, spousta lidí asi nabídne fyzično. Ale při troše benevolence a hodně dobrém vztahu s přáteli, proč by tohle nešlo i mezi kamarády? I mean...přinejmenším holky často podnikají něco s kamarádkami v opilosti.
Co je na tom tak výjimečného? Že jste pro někoho jen ten jediný? A to nemůžete být pro blízkého kamaráda? Nebo že s vámi chce strávit zbytek života? Kvalitní přátelé snad ne?
Nějak se v tom začínám ztrácet.
Ačkoliv, otázka přátelství se mi začíná taky komplikovat. Dřív jsem si myslela, že mám hromadu dobrých přátel. Ejhle. Skončila střední škola a rozprchli se jako švábi vyhnaní deratizátorem. Nereagují, nekomunikují, odepisují jen na půlku vaší zprávy, nemají chuť se scházet. Fok ya, honestly.
Znám se s těmi lidmi 5 nebo více let a tohle je výsledek? Proč? Jestli mě celou dobu nenáviděli nebo jsem pro ně nic neznamenala, proč se tedy celou tu dobu namáhali? Co to je, když mi jedna z těch bližších kamarádek bez důvodu přestane víc jak měsíc odpovídat, navzdory tomu, že jsme si psali takřka každý den (psali, protože současně nežije v ČR). Je to kvůli jejímu boyfriendovi (proč všichni staví partnerský vztah nad ten přátelský, a pak přilezou až když se rozejdou? Do hajzlu s vámi), je to kvůli mně?
Nikoho se doprošovat ale nebudu. Nemáš zájem? Fajn, budu úplně sama. Po nocích myslím na sebevraždu a mozek mi neúnavně připomíná, jak o mě nikdo nestojí - a nejhorší je, že má pravdu. Ale budu se někomu cpát? Hell no.

Kolem a kolem, jednoduše nerozumím tomu, proč taková kupa lidí není schopná udržet fungující vztahy. Zabije vás to, někomu se ozvat i v jiném případě, než je potřeba něčeho? Pokud nemáte zájem, proč v tom pokračujete? Proč někoho ignorujete měsíce bez jakéhokoliv vysvětlení? Kvůli špatnému pocitu, že byste vypadali jako ti špatní? Srabácké. Co takhle zeptat se někdy, jak se má ten druhý, když už mu po sté vyprávíte jen a jen o sobě?

Prostě nic nechápu a nejspíš jsem ta blbá já. Ok.

The more I see
the less I know
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dubiouscat Dubiouscat | Web | 5. května 2016 v 23:44 | Reagovat

Vztahy jsou fakt složitý. Je to hrozný, protože mluvíš i o mně. Taky jsem asi  tak nějak kašlala na všechno/y,to už se nestane. Možná že se to děje jenom když ten vztah není správně. Protože máš pocit, že nikoho nepotřebuješ, že si musíš užít všechen čas s tím druhým...Ale teď to prožívám nějak jinak. Pořád jsem někde s kamarády- starými i novými. Je ot paradox, protože teď bych opravdu mohla mít pocit, že něco můžu prošvihnout. Ale on i ten sex něco znamená. Momentálně jsem ve vztahu, kdy to je něco vlastně dost vzácnýho -nejsem brána jen  jako nástroj pro mužské potěšení. Častěji hrajeme šachy :D Možná že pravá láska je čistá přátelství, které se občas trochu ušpiní fyzičnem. Nevím, každopádně budu o tom přemýšlet a jestli ty budeš přemýšlet o sebevraždě, tak tě zabiju sama! :)

2 Danny Danny | Web | 6. května 2016 v 17:32 | Reagovat

[1]: To dělá leckterá holka, že kašle na kamarádky, takže si to nemusíš nijak vyčítat. A na té myšlence asi něco bude...pokud je pravá láska jako to nejlepší přátelství kombinované fyzičnem, tak tomu bych rozuměla. Jinak to jde teda mimo mé chápání :D
A hraní šachů zní jako zajímavé intelektuální zpestření :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama