Říjen 2016

Na koleji chcíp pes. A mně to tak vyhovuje

30. října 2016 v 0:53 | Danny Depresso |  Kecy,kecy a asi zase kecy
Od konce září bydlím na koleji Komenského. I když jsem pražská. Jo. Moje spolubydlící je kupodivu taky pražská. Ale nikoho to zas tak netrápí a v dnešní době se dá sehnat kolej, ačkoliv jste z toho místa. Jiné časy. Spousta starších lidí se tomu stále podivuje, když jim říkám, že jsem tu kolej v pohodě dostala.
Je to tam fuj. Na má vysoká očekávání to prostě nestačilo. Říkala jsem si, že jelikož se jedná o jednu z nejdražších pražských kolejí, je to jistě jedna z těch nejlépe vybavených - a o to mi šlo. Jo pendrek, Danny.
Komenského stojí v dvoulůžkovém zhruba 4 100 Kč na měsíc. Tak jsem doufala, že to bude jedna z těch lepších.
Možná je, v porovnání s ostatními - pak si ale radši nechci představovat ty levnější koleje.
Bydlíme se spolubydlou v buňce, která se skládá z dvou dvoulůžáků a jednoho jednolůžkového. Tyto pokoje mají společnou kuchyňku, kde není absolutně nic jiného, než mrňavý dvouvařič. Hrnce? Pánev? Mikrovlnka? Rychlovarná konvice? Use your imagination...
Dále je tam pár rozvrzaných skříní, kam se jakž takž naše věci vejdou. I když já třeba skládám talíře a misky na sebe a občas na to třeba naležato položím konvici nebo postavím krabičku od jídla, až to připomíná šikmou věž. Pokud s tím nechci spát v posteli, není zbytí. Fuja to je.
Zařízení je socialistické, sem tam je něco trochu novějšího, ale většinou ne. V lednici mám jednu debilní přihrádku. V lednici, která má být pro pět lidí a je asi tak metr padesát vysoká, asi jako hobit. Nic se tam nevejde. I ten hobit by měl problém.
Na pokoji mě nejvíc sere betonový parapet. Je to holý beton, takže se nedá otírat a když se o něj jebnete hlavou, taky by vám to mohlo způsobit otřes mozku. #Roommate tested
Skříně vržou jak kdyby je člověk při každém otvírání a zavírání vraždil, což je pitomé, když se snažíte ostatní spáče nevzbudit. Huh. Ale to je jedno, to je jedno.
Není pravda, že na všech kolejích je kravál a společenský život. U nás je klid. Asi je to tím, že žiju v přízemí a to ještě v rohu budovy, takže nás nemá moc kdo rušit, i když někteří zdatní jedinci to samozřejmě dávají. Ale že by mi někdo ve tři ráno hlučil s párty vedle a nade mnou někdo hrál bowling s lidskými hlavami, to ne. Na to si (skoro) nemůžu stěžovat.
Je taky pravda, že zařízení samotného pokoje je sice k pláči a opravdu jsem se tam při první prohlídce rozbrečela, a pak to zapila panem Becherem - ale. Jakmile si tam přitáhnete svoje věci a zkrášlíte, docela se to dá.
A se slušnými "sousedy" se to dá. A internet jede bez chybičky.
Jen si myslím, že lidi slušně ojebávají těmi popisy ohledně kolejí.
Z popisu Komenského


107 x jednolůžkový, 75 x dvoulůžkový pokoj v buňkách. V každé buňce je kuchyňka s vařičem, koupelna se sprchovým koutem a toaleta. V každém ze tří pater je studovna. V přízemí se nachází posilovna, společenská místnost s klavírem, ve vestibulu jsou nápojové automaty a v suterénu prádelna

se vyklubalo, že buňka se skládá ze dvou dvoulůžkových a jedno jednolůžkového pokoje, ne z něčeho menšího, jak by z toho člověk mohl usoudit. Já vím, že jsem blbá, ale i moje spolubydlící to pochopila tak, že buňku tvoří buď jen jeden dvoupokoj, maximálně jeden dvoupokoj a jeden jednopokoj, tedy že koupelnu a kuchyň sdílí maximálně tři lidi.
No tak ne. Uh.
Taky vám nikdo neřekne, že za všechno musíte platit, byť platíte nájem - za půjčení pračky, žehličky, luxu, posilovny, na co si vzpomenete. Jasně, ty částky nejsou tak velké, jenže když se to sečte...nemluvě o tom, co fakt nechápu - když platím za vodu, tak do té pračky teče jako nějaká jiná voda, za kterou platím extra?
Ještě bych se tak nerozčilovala, kdyby mi v 50% případů ta jejich posraná pračka nezdechla. V půlce případů zkrátka neodeče voda, takže v bubnu zůstane malé akvárko a pěna a ženská z vrátnice vám na to řekne, že si na to nikdy nikdo nestěžuje a že je to cajk. BITCH WHERE, chce se mi řvát. Takže za 12 korun vytáhnu prádlo v horším stavu než předtím.
Nebo jsem nepochopila z popisu to, že v kuchyňce je POUZE ten vařič. Tak nějak jsem tomu rozuměla, že je tam třeba ještě něco a tohle je schválně zvýrazněno.
Co nadělám. Aspoň si můžu dělat věci víc po svém, než doma. I když tak nějak partyzánsky. Aspoň přežiju apokalypsu.
Eeej heej. Vítězství.
Spolubydlící je hrozně ukecaná a relativně hlučná a dělá mi tam tak trochu bordel, ale mám ji ráda. Je s ní sranda, je přátelská a vždycky se mě zeptá, jestli si něco může půjčit. A že já si na to potrpím - hrozně ráda někomu něco dávám i půjčuji, ale nesnáším, když mi někdo bere věci bez mého vědomí. A nikomu bych nepřála, aby mi kdy zničil nějakou knížku. Myslím, že by žil velmi krátký život s brutálním koncem.
Dneska to bylo bez humourů, já vím. Mám depresi jak cyp a jsem vyčerpaná. Tak se seznamte s peklem vy, kdo o kolejním životě uvažujete. Ale berte mě s rezervou /vlastně, berte mě i bez rezervy či zálohy, prostě mě berte a mějte mě rádi, dík/, na některých kolejích je fakt takový ten akční binec, jaký si každý pod kolejním životem představuje.
Tudíž jestli toužíte po starém dobrém socialismu a samostatnosti a jiném stylu života, račte se nechat podvést za skvělou cenu čtyři tisíce bez DPH!

P. S.: Vážně se to dá. Ale jo...ale jo...jsem o tom tak na 60% přesvědčená. Chcípnu určitě na něco jiného, než je všudypřítomný prach a lomoz skříní.